Rty jdou zase kousek níž, líbat Tvojí touhy skrýš… Jazyku ses otevřela překrásná a vlhká celá… Jazyk bloudí po okraji, i tak už se cítíš v ráji… Pak si s pysky hraje více, a já tuhnu jako svíce… Tvoje šťávička mě svádí, hlouběji a víc mi radí… Prsty už to dávno znají a jazyku pomáhají… Tělo Tvé mi stoupá vstříc, o další část jde si říct… Prsty pysky jemně mnou, vnímají odezvu Tvou… Jazyk poštěváček hladí, k šílenství Tě rozdovádí… Tělo Tvé už, ve své kráse, vřelé sopce podobá se…
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275562