ELISABETH HOBBESOVÁ
pokývnutím hlavy. Gui uklidnil koně a vzápětí nastavil ruku, aby vyhodil lady Sigrun do sedla. „Nasedněte, má paní, a vyjedeme.“ Neposlechla ho, místo toho ustoupila a lady Aelfhild zaujala její místo. Gui se na ně překvapeně díval. Lady dává přednost své společnici, nevídané! I když spolu zřejmě vycházejí spíš jako sestry. Jeho výraz byl tak nápadný, že si obě rychle vyměnily pohledy a lady Aelfhild zaváhala. „Aelfhild není zvyklá tolik chodit pěšky jako já,“ pronesla lady Sigrun rozhodným tónem. „Měla by jet první.“ Gui si je obě řádně prohlédl. Svlékly nevzhledné klášterní hábity a oblékly se do obvyklých dámských šatů, které podtrhly jejich postavy. Lady Aelfhild v nich nevypadala nijak křehce, byla zřetelně vyšší než její paní s pěkně zaoblenými boky a vysoko posazenými plnými prsy. Tyčila se nad drobnou a křehkou lady Sigrun tak, že ta vypadala ještě křehčí a drobnější. Ale výrazem ve tváři byla cokoliv jiného, jen ne křehká bytůstka, pomyslel si, když si vzpomněl, jak to od ní už jednou schytal. „Jak si přejete. Hlavně abyste mi stačila, půjdeme rychle.“ Lady Aelfhild se usadila v sedle bez jeho pomoci, zdálo se, že stabilně. Gui se chopil otěží a lady Sigrun obou zavazadel. Přehodila si každé přes jedno rameno, takže se jí houpala u boků. Guie však dost popudilo, že se postavila na druhou stranu koně, takže s ní nemohl konverzovat. Bude to dlouhá cesta, když půjdou mlčky. Den byl teplý. Kráčeli mezi kameny a trávou, takže se jim postupovalo obtížně. Gui nasadil téměř vojensky rychlé tempo. Očima neustále kontroloval okolí 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275469