No, a v úterý mi většinou ryba volala, že nic nepřišlo. „To není možné. Máte to schválené, kontroloval jsem to v počítači. Půjčka je pro vás schválená. Ještě včera jsem posílal do Švýcarska nějakou dokumentaci. Podívejte se pořádně na účet a zítra mi raději ještě zavolejte!“ zaúkoloval jsem rybu a ta mi nazítřek volala, zcela zkroušená. „Nic. Nic. Nic nepřišlo. A já s tím tak počítal. Říkal jste, že už to je schválené.“ říkala ryba a já odpovídal: „Ano, je. Víte co, já to zjistím u šéfa a zavolám vám.“ a pak jsem počkal dvě hodiny. Po dvou hodinách jsem zavolal rybě. „Tak mám pro vás dvě zprávy. Špatnou a dobrou. Tak ta dobrá je, že jsem měl pravdu. Půjčka je opravdu schválená a pro vás ty peníze tady leží. Dva miliony pro vás máme na účtu. Ale druhá, ta špatná zpráva, je, že šéf zastavil všechny výplaty peněz. I vám. Takže proto jste to nedostal.“ řekl jsem. „A jak to?“ zeptala se zoufalá ryba a já na to: „No, víte, co se stalo? Nějaký jiný člověk, v jiné půjčce, nám slíbil, že nám dá tu odměnu, co nám náleží, a když měl peníze na účtu, jednalo se taky shodou okolností o dva miliony, tak nám ty naše peníze nedal. Šéf tady šílí a řekl, že na to kašle, že nikomu už nic nepošle. Konec. Je naštvaný na lidi, hrůza. Nevím, co se bude dít. Vážně je mi to moc líto.“ řekl jsem. „No jo, ale jak já k tomu přijdu? Tak víte co? Pošlete mi na účet jen 1 750 000 a 250 tisíc si nechejte rovnou.“ navrhovala ryba. „Ale to jsem vám přece vysvětloval, že to právě nejde, je to kvůli daním, a tak…“ řekl jsem rybě a ta říkala: 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275382