si to vychutnáme. Vychutnáme si to, i když to není pěkné a budeme muset ještě jednou zúčtovat s dalším negativním pocitem: škodolibostí, že jsme mohli pozorovat pád úspěšného člověka, uspokojením z jeho ztráty a zoufalosti z konce šťastných dní. Jak tedy postupovat dál? Začneme prohlašovat, že jsme měli pravdu, triumfálně budeme všude tvrdit, že jsme už od začátku tušili, že ta naše kamarádka – bývalá kamarádka – se jen přetvařovala? Kdepak, znovu se pokusíme podívat se pravdivě sami na sebe. Přiznáme si, že nás potěšilo cizí neštěstí, přiznáme si, že nám ulevilo. Od doby svatého Augustina platí, že nelítostná upřímnost ne k jiným, ale k sobě někdy vede přímo ke spáse.
127
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275191