krajině, jaká je pro Bohuslän typická, ale jak jsme se dozvěděli, před 10 000 lety to byl ostrov patřící ke vzdálenému souostroví. Nadšený archeolog živě gestikuluje a vypráví mi, co se svými kolegy objevil: pozůstatky lovců delfínů, kteří žvýkali nejstarší žvý kačku na světě! K nálezu došlo v souvislosti s průzkumem před plánovanou vý stavbou nové silnice. Nálezy se nacházely hluboko, dobře chráněné v jílovitém sedimentu, a byly výjimečně dobře zachované. O tom, že by obyvatelé Skandinávie před 10 000 lety lovili delfíny, dříve nikdo nevěděl. Také ještě nikdo nikdy neobjevil tak starou „žvýkačku“. O dvacet let později mám možnost si s týmž archeologem promluvit znovu. Jmenuje se Bengt Nordqvist a na ten letní den v Huseby klev vzpomíná jako na největší mediální událost svého života. Vypráví, že to jeden z novinářů přišel s titulkem „nejstarší žvýkačka na světě“ a dobře odhadl, jaký to způsobí poprask. Díky žvýkačce se Huseby klev dostalo do celosvětových zpráv a Bengt Nordqvist později vydal nevelkou populárněnaučnou knihu té hož názvu. Bylo to tedy tak, že archeologové našli asi tucet kusů prysky řice, kterou tehdejší lidé nějak vyextrahovali z březové kůry. Na kouscích pryskyřice se našly otisky zubů, díky kterým víme, že ji lidé žvýkali – přesně jako moderní žvýkačky. Očividně pryskyřici žvýkali hlavně děti a dospívající, v některých případech dožvýkala pryskyřici dospělá osoba. Protože tahle pravěká žvýkačka se nežvýkala jen tak pro radost, byla to práce. Kousky pryskyřice měly praktické využití. Pod mikro skopem v nich vědci odhalili nepatrné zbytky dřeva z topolu osiky a zkroucených nitek. Tato vlákna, a dokonce i tvar pryskyřice na značují, že ji lidé používali k utěsňování lodí. Existují dobré důvody, proč se domnívat, že první dřevěné lodě ve Skandinávii byly vyro bené právě z topolového dřeva: topol totiž patřil k prvním vysokým silným stromům, které se po oteplení klimatu objevily.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275156