96 Možná jde o ten velký romantický sen o znovuustavení Bohů, návrat romantické vize Shelleyho, svým způsobem Heineho, svým způsobem Nietzscheho, o světě v němž je vše psychologické, protože vše je metaforické a mytické.“ (Hillman, Shamdasani, 2014, s. 213) Pojmový jazyk, který vytvořila freudovská psychologie, ve skutečnosti nevypovídá o podstatě duše, nýbrž zasahuje a formuje nevědomý materiál. Hillman se tedy obrací k estetice, která dokáže lépe než vědecký pojmový aparát vyjadřovat aspekty duše. Hillmanův odklon od centralizace psýché v podobě směřování k celosti, který Jung popsal jako bytostné Já, představuje záměr zaměřit se na mnohoznačnost obrazu, který není pokřiven intelektuálním výkladem. Tento fenomenologický přístup k obrazu se mi jeví jako zajímavý pokus přiblížit se ještě více k porozumění výtvorům duše.
C. G. Jung, umění a arteterapie – terapeutické aspekty symbolu
C. G. Jung a moderní umění „Navzdory skutečnosti vydání Jungovy monumentální práce, která vykresluje obrazy a imaginace v Červené knize (2009), vztah umění, umělců, arteterapeutů a jungovských studií, je matoucí a složitý.“ (Rowland, 2014, s. 81–93)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274569