JESSICA LEMMONOVÁ
pitomci randila, že nevěnovali čas, energii a snahu, aby ji uspokojili, ale… koneckonců, jednoho znal, že? Díval se na ni a znovu sklonil rty dolů. „První krok…“ jazykem přejel přes střed jejího klína a s potěšením sledoval, jak jí v očích rozkvetla touha a pootevřela ústa, „…všechnu práci nech na mě.“ Posunul ji tak, aby měla kolena na jeho ramenou a otevřel ji. „Druhý krok…“ vklouzl jazykem na nově odhalené území, „…pokyny vítány. Rychleji, pomaleji, doleva, doprava a podobně.“ Kousla se do rtu, asi aby zahnala úsměv, jak odhadoval. Ramena, která měla zatím skoro přitisknutá k uším, se uvolnila a klesla dolů. Nejspíš proto, že pochopila, že se nemá čeho bát. „Třetí krok…“ rychle zakmital jazykem přes klitoris a s uspokojením cítil, jak se přitiskla proti jeho jazyku, „…užij si to. Tohle je jenom o tobě.“ Její prsty mu bloudily ve vlasech, tahaly a tlačily, když se pustil do práce. Jak se blížila k orgasmu, zasténala a on zdvojnásobil své úsilí a soustředil se na to jedno malé místečko, o kterém věděl, že ji přiměje vystoupat až na vrchol. Žádné instrukce mu nedala, ale ani nemusela. Svírala jeho prsty a křičela jeho jméno slabým, zastřeným hlasem. Zatraceně. Ano. Políbil ji na bok, pak výš, polibek dostaly obě bradavky a nakonec vsál mezi rty ušní lalůček. Srdce jí pořád ještě bušilo, dýchala přerývaně a měla zavřené oči. „Páni!“ bylo první slovo, které řekla. A Gage, který svou výzkumnou výpravu původně mínil jako předehru skvělého ranního sexu, se rozhodl nechat ji sklouznout po téhle vlně do spánku. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274269