KATE HEWITTOVÁ
trochu mimo mě.“ Rico se na ni překvapeně podíval a ona se rozechvěle zasmála. „Myslím, že máš úplně odlišnou představu o mém životě.“ „Vážně?“ zamračil se, protože ho tím překvapila. Předpokládal, že jako princezna navštívila spoustu večírků a stovky společenských událostí. „Tak mi to tedy pověz.“ Halina pokrčila rameny. „Než jsem tě potkala, byla jsem přesně na dvou večírcích, ale nebyly to večírky, jaké si asi představuješ. Byly to diplomatické události v paláci – musela jsem tam jen přijít se sklopenou hlavou a tvářit se vzorně a poslušně. Kromě školy jsem se s nikým nesocializovala a před tím večerem, kdy jsme se potkali, jsem na sobě ani neměla koktejlové šaty. Tohle,“ ukázala na nádhernou róbu, která jí uzavírala bujné tělo v saténovém obalu, „jsou první večerní šaty, které jsem kdy měla na sobě.“ Rico se zamračil. Budoucí manželka ho opět překvapila. Ano, věděl, že Halina nebyla za palácovými zdmi svobodná, ale čím dál víc ho překvapovalo, jak malý její svět doopravdy byl. Rico jí ho chtěl zvětšit. „Co jsi nosila na ty diplomatické akce, když ne šaty?“ zeptal se. „Tradiční oblečení. Velmi konzervativní.“ Na tohle také ani nepomyslel. „Jsou tyhle… šaty a tenhle životní styl složité? Pro tebe?“ Zasmála se a znělo to jako cinkání křišťálu. „Složité? Rozhodně ne. Tyhle šaty miluju. Miluju svobodu, že můžu jít ven na večírek.“ Po tváři jí cosi přelétlo. „Věř tomu nebo ne, ale mám tady v Římě větší svobodu než jakou jsem kdy měla v Abkaru.“ Ale to skoro o ničem nevypovídá, slyšel Rico, jak si dodala v hlavě. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274261