Putovali dál a dál mezi stromy, ale neobjevili ani jeden žalud. „Za chvíli na nějaké určitě natrefíme,“ řekla Viky povzbudivě. „Nemá to smysl,“ prohlásil nakonec Bouřlivák. „Já to vzdávám.“ Viky viděla jeho nešťastný výraz. „To ti nedovolím!“ řekla mu neústupně. „Nějaké žaludy najdeme. Jsem si tím jistá.“ Bouřlivák si ztěžka povzdechl. „Nenajdeme, nemá cenu nic hledat.“ „To není pravda!“ trvala na svém Viky. Nemohla mu dovolit, aby se vzdal tak snadno – ne, když to pro něj tolik znamenalo. „Je mi jedno, jak dlouho budeme pátrat. Prostě nepůjdeme do postele, * 98 * Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274178