o milé? matka o dítěti?) zvedla bojácně ruku Vivien Painová a řekla: „Nemluví to učitel?“ Je zapotřebí, abychom k sobě měli blízko, ale ne moc. Vztah mezi učitelem a žákem je něco jako napjaté lano, po němž člověk jde co nejopatrněji a se zatajeným dechem. Vím, jak pečlivě musím volit slova a gesta. Chápu ten jemný rozdíl mezi přátelstvím a familiérností, mezi důstojností a vznešeností. Obzvlášť si to uvědomuji v případě J. Feroneho, kterého se snažím získat. Nevím, proč mi na tom tak záleží. Snad proto, že i on je rebel. Snad proto, že na něm napáchali tolik křivd. Byla by škoda nechat ho zapadnout, je příliš bystrý a příliš nešťastný! Chtěla bych ho poznat – všechny bych chtěla poznat. Toho můžu dosáhnout, když jim budu pomáhat, aby říkali všechno, co si doopravdy myslí, a aby to říkali vlastními slovy, protože slova jsou to jediné, co máme. Nemůžu se dočkat, až budu číst jejich slohové práce, až vyberu schránku připomínek, až budu poslouchat, co říkají. Tvoje dotazy jsou strašně naivní, má milá. Cos myslela otázkou, proč musím „přelétat“? Protože Mary Lewisová užívá pro své dva ročníky mou třídu. Proč nesedí ve své vlastní? Protože tam zase učí další „přelétavec“. Máme ve třídě rozdělenou nástěnku a tabuli. Jsem vždycky zvědavá, co bude mít napsané na své půlce. Říká, že je radši v mé třídě, protože tam nejsou židle připevněné k podlaze, ale takové ty s psací deskou. V její třídě jsou ještě pořád malé lavice, přidělané k podlaze, pocházející z dob, kdy byla v budově obecná škola. Vyvstávají tam problémy, kam s koleny žáků. Ráda bys věděla něco o Pavlovi. Já taky. Je chytrý, pohotový a s tím svým obočím vypadá samozřejmě senzačně. Ale je v něm něco, čím člověku uniká. Nesnáší, když se ho děti třeba jen malounko dotknou; je to u něho takřka fobie, jak se bojí, aby do něj někdo na chodbě nestrčil. Než vyjde ze třídy, vždycky počká, až je na chodbě menší provoz, a teprve pak vyleze.
104
Kaufman sazba.indd 104
05.02.2020 18:22:32 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274161