98
dost uchazeče musela být nejprve posouzena nadřízenými, kteří mohli přihlášku z různých důvodů zamítnout nebo odložit (jednou z častých příčin byla nedostatečná kádrová naplněnost u útvaru). Stejně tak bylo možné nabídku ke studiu odmítnout, jakkoliv to zpravidla znamenalo (dříve či později) zpomalení či úplné zastavení kariérního růstu. Absolvování vysokoškolského vzdělání se tak ve zkoumaném období postupně stalo jedním z účinných nástrojů kádrových výměn na různých funkcích: Zřídila se nová funkce, zástupce inženýra pluku, starší inženýr provozu. Samozřejmě to padlo na mě, přitom já jsem byl jedinej, kdo byl z té inženýrské služby bez vysokoškolského vzdělání. Nechtěli mě pustit do školy, protože jsem pro ně byl nepostradatelnej. Dvakrát jsem měl zažádáno a vždycky: „ještě počkej“ a podobně. Strkali mě do Ruska [Vojenská letecká akademie v Moninu], ale tam jsem nechtěl, poněvadž jsem měl rodinu a ženil jsem se proto, abych byl s nima, takže jsem to odmítl. (…) Takže dospěli k názoru, že na tý funkci nemám co dělat. Bylo mi navrhnuto, že bych mohl dál řídit provoz, ale že inženýr pro draky – motory by oficiálně dělal zástupce za mě. Bral by za to peníze, zatímco já bych to dělal. (…). Na to mi bylo řečeno, že mám odtud vypadnout, a že budu místo toho dělat inženýra pro draky – motory. Ale bylo to ještě horší. Poněvadž na odborný funkce pro draky – motory, elektro, rádiolokátory a zbraně byl po každý odbornosti zase jeden inženýr a já jedinej zase bez titulu. Takže netrvalo dlouho, přichomejtl se zase nějakej inženýr, protekční dítě, a bylo mi opět oznámeno, že tam nemůžu být, když jsou tam všichni inženýři. Dali mi poslední možnost, buď půjdu dělat náčelníka TOPu [Technická opravna pluku], nebo staršího technika.271
Dlouhodobá snaha o zvýšení vzdělanostní úrovně důstojnického sboru se odrazila také v dosaženém vzdělání jednotlivých narátorů. Více než polovina pamětníků získala během své profesní kariéry v armádě úplné vysokoškolské vzdělání (většina v distanční formě) a část správy proto navrhl ministru národní obrany Čepičkovi provést úpravu osnov výuky na vojenských akademiích tak, aby odpovídala stávající kádrové situaci, tj. „aby osnovy a programy se v počátku přiblížily k nižší úrovni všeobecného vzdělání vybraných důstojníků a postupně aby dosahovaly potřebnou úroveň, aby bylo zajištěno úspěšné absolvování nutného a požadovaného počtu důstojníků dělnického a malorolnického původu“. (Vondrášek, Václav – Chrastil, Sylvestr – Markel, Martin: Vojenská akademie v Brně. Praha, Ministerstvo obrany ČR 2005, s. 53.) 271 Rozhovor s J. B. vedl Jiří Hlaváček, 30. 3. 2009. Osobní archiv autora.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274120