Ivanov (1891-1942) a člen státní dumy Vladimír Mitrofanovič Puriškevič (1870-1920). Jusupov uspořádal ve svém paláci 30. prosince 1916 večírek, na který pozval i Rasputina. Lákadlem pro něj byla Jusupova manželka Irina. Během večírku byl Rasputinovi podán v jídle a ve víně kyanid. Jed však nefungoval. Jusupov tedy vytáhl pistoli a vystřelil dvě rány. Rasputin však s klidem a úsměvem odešel pryč z budovy. Jusupov opět vytáhl pistoli a vypálil další dvě rány do oblasti srdce. To už se Rasputin konečně sesul k zemi. Z nedaleko stojícího auta vystoupili synovec cara Dimitrij Pavlovič s polským lékařem Stanislavem de Lazovertem, Rasputina naložili do kufru, odjeli k řece Něvě, do které poté hodili jeho stále živé tělo. V jeho plicích se našla voda. Zajímavé je, jak na vraždu vzpomínali její aktéři: Kníže Felix Jusupov později přiznal ve své autobiografické knize Lost Splendor, Ztracená nádhera: „Bylo rozhodnuto to udělat v poslední chvíli, aby se jed nemohl vypařit a ztratit svou účinnost. Museli jsme vyvolat dojem, že jsem právě dokončil večeři, protože jsem varoval Rasputina, že když jsme měli hosty, vzali jsme si jídlo v suterénu a že jsem tam někdy zůstal sám, abych četl nebo pracoval, zatímco moji přátelé chodili nahoru, a abych kouřil ve své pracovně. „ Vladimir Puriškevič tento příběh vylíčil ve své knize Vražda Rusputina (1918): „Posadili jsme se u kulatého čajového stolu a Jusupov nás pozval, abychom vypili sklenici čaje a vyzkoušeli koláče. Hodina, kterou jsme strávili u stolu, se mi zdála jako věčnost... Jakmile jsme dopili čaj, pokusili jsme se dát stolu dojem, že ho náhle opustila velká skupina vyděšená příchodem neočekávaného hosta. Do každého šálku jsme nalili 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274011