Jak překonat stydlivost, ostych a nesmělost
zkoušet. Možná že i vás při čtení této knihy tu a tam napadlo nějaké to „ale“. Začnou-li účastníci mých kurzů větu slovem „ale“, pak vím, že se staví na odpor. Hledají důvody, výmluvy a cesty, které by omluvily, proč „nemusejí“ zkoušet něco nového. Toto „ale“ jim brání do něčeho se pustit, něco přijmout, změnit úhel pohledu… Samozřejmě, že se může stát, že nový způsob chování nepovede okamžitě k požadovanému výsledku. Co to dokazuje? Že když něco nefunguje, dělej něco jiného! A důraz je na: Dělej! Ke všemu je možné mít námitku nebo protiargument, vždy existuje riziko, že se to nepovede. Ale jen když se to vyzkouší, udělá, může nastat změna. „Ale“ však zastavuje všechno, co by se mohlo uvést do pohybu. „Ale“ je vlastně i „ne“, protože relativizuje, nebo dokonce neguje všechno, co jste řekli předtím: • „Byl to hezký večer, ale…“ • „Miluju tě, ale…“ • „Chápu tě, ale…“ • „Já bych přece chtěl(a), ale…“ Téměř ve všech případech, v nichž použijete „ale“, byste mohli dosáhnout mnohem víc – i v případě, že máte námitku! • „Byl to hezký večer a líbil by se mi ještě víc, kdyby…“ • „Miluju tě a chci ti říct…“ • „Chápu tě a je mi líto, že ti v této věci neumím pomoct.“ Je to jedna z nejzajímavějších změn vašeho vyjadřování a budete překvapeni, jak vám záměna „ale“ za „a“ najednou umožní, abyste uvažovali o řešení, místo abyste se vymlouvali a odmítali!
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273904