správný výkon, účastníci — což byli pokaždé dělníci — museli překonat své vlastní egocentrické zkušenosti. Když tato studie proběhla s dětmi, většina z nich popadla špatné autíčko, neboť nebyly schopné ignorovat své vlastní poznání o nejmenším autíčku, které ony mohly vidět. Když se studie účastnili dospělí, většina z nich vzala správné autíčko, ale nejprve se podívali na to špatné.162 To ukazuje, že dospělí zůstávají egocentričtí, ale — na rozdíl od dětí — když je třeba, umí tuto svou stránku potlačit. Simulace nás občas může svést na scestí, ale — více než teoretizování — nutí nás starat se o mentální stavy druhých. Teoretizování používá chladné teorie o stimulech a reakcích — v případě šoku následuje bolest —, ale simulace k předpovědi pocitů ostatních používá naše vlastní pocity. Ve smyslu našich dvou dimenzí vnímání mysli je simulace založena na naší vlastní zkušenosti (cítění jejich bolesti), kdežto teoretizování je založeno na naší vlastní agenci (uvažování o jejich bolesti). Je to stimulace, která dává vzniknout empatii. Lidé se dlouho pokoušeli empatii definovat a určit, zda se liší od sympatie nebo soucitu.163 Nicméně vezmeme-li v úvahu německý výraz pro empatii, všechno se objasňuje: Einfühlungsvermögen! Empatie prostě je, když vy něčí Fühlung vermögen — nic víc a nic míň. Nuže, poučený čtenář může přeskočit několik stran. Ale pro vás ostatní (a pro nás) je potřeba určité vysvětlení. Toto německé slovo se ve skutečnosti překládá jako „vcítění se“* a zdůrazňuje prvek sdílení pocitů další osoby: pociťování její bolesti, když je zraněna, pociťování jejího hněvu, když ji někdo urazí, nebo pociťování jejího studu, když zpacká důležitou prezentaci. Dokládá to Blaise Pascal, který řekl, že „pravdu poznáváme nejen rozumem, ale také srdcem“.164 Empatie je více než rozpoznávání utrpení druhých bez emocí; jde o utrpení společně s nimi. Jelikož utrpení vyvolává odpor, umět se vcítit do bolesti jiného člověka vás nutí k tomu pomoci ji zmírnit. Empatie je důvodem, proč charitativní kampaně nevykazují pouze statistiky, ale spíše ukazují smutný pohled osiřelých dětí, abychom se mohli lépe spojit s jejich myslí, simulovat jejich utrpení a otevřít své peněženky.165 *
Do češtiny se kromě empatie termín převádí obdobně, tj. jako schopnost vcítit se, ale také jako pocit. (Pozn. překl.)
pac i e n t
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273901
Jestliže pro empatii je mentální spojení nezbytné, pak jeho udržení je nejsnadnější, když je daná osoba poblíž, což může dosvědčit kdokoliv, kdo má vztah na velkou vzdálenost. Skypování nebo povídání si po telefonu je fajn, ale fyzická blízkost jedinečně zvyšuje starostlivost. Můžete se vciťovat i na dálku, když váš partner dostane vyhazov z práce, ale dobře to vysvětluje až utírání slz. Sílu blízkosti v případě empatie ukázal následující myšlenkový experiment filozofa Petera Singera: představte si, jak ve svém novém obleku za tři sta dolarů procházíte kolem rybníka, když spatříte tonoucí dítě.166 Zachránili byste je, i kdyby to znamenalo zničení vašeho obleku? Pravděpodobně byste se skokem po hlavě do vody neváhali. Nyní si představte jiný scénář. Jdete po výplatě po ulici a agitátor charitativní organizace vám řekne, že vašich dvacet dolarů zachrání život hladovějícího afrického dítěte. Je pravděpodobné, že byste si své peníze ponechali a nechali dítě zemřít, byť zachránit dítě stojí zlomek toho, co nový oblek. Proč ten rozdíl? Empatie se vyvinula, když lidé žili v malých skupinách, kde měli vzájemné uzké vztahy, a tak nejvíce dbáme o viditelné utrpení těch, které známe — jsou to podobní druzí, jejichž mysl je snadno simulovatelná.167 Takováto empatie je ale stěží vhodná pro moderní svět, v němž těmi nejpotřebnějšími jsou lidé odlišných ras a náboženství žijící daleko. Simulování mysli muslimského chovatele koz je těžké, a tudíž se málo zajímáme o to, když trpí. K vyřešení tohoto problému se charity silně soustředí na to představovat mysl potřebných, zdůrazňují jejich naděje a sny — a jejich podobnosti s vámi: desetiletá Ebele možná žije v daleké Sierra Leone, ale ráda chodí do školy a občas se naštve na svého mladšího bratra, stejně jako americké dívky! Výrazy zranitelnosti jsou jiným způsobem, jak vyvolat empatii.168 Jak jsme viděli v druhé kapitole u zvířat, vyjádření převádějí vnitřní prožitky na vnější signály. Vyjádření spojená s bolestí zahrnují ječení, kňučení, šklebení se a pláč, což je důvod, proč děti a štěňata — s jejich velkýma očima a pronikavým pláčem — tvoří dokonalé morální pacienty. Jak děti, tak štěňata jsou velmi zranitelní; jsou malí a mají jemnou kůži a omezenou pohyblivost. Nemohli by vám zamezit, abyste jim ublížili, a postrádají agenci ublížit ostatním, což jsou obě charakteristiky zranitelnosti, které budí pocity něhy a soucitu.169 Tímto spojením mezi souKLUB MYSLI
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273901
citem a zranitelností nás pravděpodobně obdařila evoluce jako obranou, aby frustrovaní rodiče neopouštěli svá křičící (avšak bezbranná) nemluvňata v hlubokém lese. Soucit se zranitelnými morálními pacienty se převádí na hněv, když jsou zraněni. Lidé se zajímají, když jsou zraněni dospělí, ale jsou přímo rozlícení, když trpí děti či zvířata. Aktivisté z organizace za etické zacházení se zvířaty (PETA) údajně napadli majitele kožešiny,170 a někteří z nich dokonce obhajovali zabíjení vědců provádějících experimenty na zvířatech.171 I morální počestnost uvězněných zločinců je dotčena, když je ublíženo dětem: zraní nebo zabijí spoluvězně obviněné ze zločinů spáchaných na dětech.172 Zranitelní morální pacienti vyvolávají pociťování emocí, jelikož tak dobře zapadají do morální dyády „myslícího činitele plus zranitelného příjemce“.173 Každý vypadá jako morální agent, když stojí vedle zranitelného dítěte nebo naříkajícího štěněte. Avšak empatie má své hranice, jelikož můžeme simulovat jen určitou míru utrpení. Vzpomeňme si na svého času populární reklamu na SPCA (Society for the Prevention of Cruelty on Animals, Společnosti pro prevenci krutého zacházení se zvířaty), ve které kulhající psy a znetvořené kočky doprovází pomalý, smutný zpěv Sarah McLachlanové.* Během pouhých několika vteřin jste vmžiku přemoženi nečekanou vlnou empatie. Reklama na SPCA dokumentuje dvě ironie. První je ta, že lidé, lhostejní vůči genocidě, jsou přemoženi soucitem ke zranitelnému psu, který nejenže postrádá inteligenci i toho nejméně zdatného člověka, ale rovněž má rád chuť odpadků. Druhou ironií je to, že zatímco určitá empatie je užitečná, příliš mnoho empatie je kontraproduktivní. Ve studii o „zhroucení soucitu“ psychologové Daryl Cameron a Keith Payne vystavili participanty prosbám buď od jednoho nebo od osmi trpících obětí.174 Navzdory objektivně většímu celkovému utrpení obětí byli účastníci v této části zahlceni a vykazovali méně soucitu. Jedno umírající štěňátko je smutné, ale celý fotbalový stadion trpících štěňátek… Hele, viděli jste už ten nový film o upírech ve vesmíru?
*
Sarah MacLachlanová (1968), kanadská zpěvačka a skladatelka, která proslula mezzosopránovým podáním celé řady smutných písní. (Pozn. překl.)
pac i e n t
99
Ukázka elektronické knihy