dřevo vydalo zvuk podobný úderu do bubnu, se nic zvlášt ního nestalo. Vteřiny plynuly. Slily se do minuty. Pořád se nic nedělo. Michael zaslechl velmi posměšný komentář někde ve výši svých kotníků a pokusil se ho ignorovat. Po další mi nutě se Zaki narovnal a rozpačitě podrbal na holé lebce. Mo ama vyhlédla okolo skaliska, za kterým se schovávala, Mi chael udělal to samé na jeho druhé straně. Zaki opustil svůj úkryt, aby se podíval, jestli měl oheň vůbec nějaký efekt. Ozval se zvuk, jako když se něco páře. Šedivec se otřásl v základech a z pukliny s ohlušujícím zahučením vyšlehl proud rudočerného plamene. Tlaková vlna zvedla rukuše do vzduchu a odhodila ho jako párátko. Po zádech dopadl doprostřed říčky a zmizel pod hladinou. Po několika vteři nách se za hlasitého prskání a kašlání znovu vynořil. Chvíli nedůstojně lezl po kolenou a šátral po dně, než našel berlu. Mnohé z peprných nadávek, které u toho používal, Michael ani neznal. Za výbuchem se z pukliny vyvalil oblak popela spolu s příšerným puchem. „Fuj, z toho by jednomu vyrostly chlupy na prsou,“ utrou sil Michael. Hlavu měl podivně lehkou, jako by byl opilý. „Tobě by prospěly spíš vlasy,“ zamumlal nenaloženě Zaki. Michael se mu podíval do tváře, pak zvedl oči k Zakiho zcela holé lebce a zazubil se. Pak ucukl, protože na něj z pukliny vyletěl Černý. Když se objevil, měl s křídly sotva metr a půl na šířku, ale jediným jejich máchnutím narostl do gigan tických rozměrů pradávného. Narazil Michaelovi do hrudi a zmizel. „Do prdele,“ ulevil si. Jeho mozek sice čím dál rychleji vy hodnocoval rozdíly mezi skutečným a halucinacemi, ale to přeludům rozhodně neubíralo na děsivosti. Moama mu po ložila ruku na předloktí. Ucukl. A omluvil se. Doufal, že až [ 98 ]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273658