98
Skryté tajemství dlouhověkosti
podstoupila skupina mladých mužů ve věku mezi pětadvaceti a třiceti lety a skupina starších mužů ve věku mezi šedesáti a sedmdesáti lety silový trénink, přičemž nikdo z nich dříve necvičil. U obou skupin došlo k zesílení buněčné odpovědi na nesbalené proteiny (UPR) po dobu osmačtyřiceti hodin od skončení každé tréninkové lekce, ale pouze ve skupině mladších mužů došlo i k zintenzivnění autofagie po dobu osmačtyřiceti hodin od skončení každé tréninkové lekce.13 Nikdy není pozdě na sklízení příznivých účinků cvičení, avšak čím dříve začnete, tím lépe. Jak s oblibou říká modelka a herečka Agyness Deynová: „Chcete-li zůstat mladí, měli byste se začít snažit brzy!“ Vliv na autofagii a buněčnou odpověď na nesbalené proteiny vysvětluje, proč se prokázalo, že cvičení snižuje riziko rozvoje rakoviny. Ponecháme-li opotřebeným částem buněk a špatně sbaleným bílkovinám volné pole působení, mohou zapříčinit narušení přenosu informací v buňkách, a tím vyvolat rakovinné změny. Omlazování buněk prostřednictvím autofagie a buněčné reakce na nesbalené proteiny pomáhá udržovat mládí a slouží jako prevence rakoviny. Zároveň umožňuje buňkám zahojit se po prodělaném traumatu, dokonce i po infarktu. Studie prováděná na myších navíc prokázala, že díky cvičení vznikají v srdečním svalu nové buňky. Zjištění se potvrdilo jak u zdravých myší, tak u zvířat, u nichž v minulosti došlo k poškození srdce. Jedním z důvodů, proč je cvičení tak přínosné, je skutečnost, že zvyšuje schopnost srdce regenerovat.14 Pravidelné cvičení také dramaticky snižuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. Studie z roku 201815 prokázala o ohromujících devadesát procent nižší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby u žen, které byly ve středním věku v dobré fyzické kondici, a to dokonce s odstupem celých desetiletí. Několik účastnic výzkumu, které sice byly v dobré fyzické kondici, ale Alzheimerova choroba se u nich přesto projevila, onemocnělo v průměru o jedenáct let později než ženy, které necvičily, konkrétně až ve věku devadesáti let namísto devětasedmdesáti. A nyní pozorně naslouchejte, mé milé čtenářky. Jak společně s mou dobrou přítelkyní Marií Shriverovou víme, Alzheimerova choroba nepoměrně častěji postihuje ženy, přičemž nejlepším lékem je prevence, a nikoli už dlouho vyvíjený, avšak dosud neobjevený lék. Představte si, že byste si přečetly novinový titulek hlásající, že užívání „léku“ dokáže v devadesáti procentech případů zabránit rozvoji Alzheimerovy choroby, pokud se léčba zahájí včas. Kolik byste za takový lék zaplatily? Ten lék je kombinací cvičení a také jednoduché volby vhodné stravy, jak se brzy dozvíte. Další studie zkoumala účinky cvičení na pacienty v prvotní fázi Alzheimerovy choroby a zjistilo se, že došlo ke zlepšení paměti a dokonce k zmírnění atrofie hipokampu, paměťových center mozku.16 Také víme, že cvičení cílené zejména na nohy stimuluje mozkové buňky a přispívá k udržení duševní bdělosti a zdraví do pozdního věku.17 Vzpomínáte si na „Michelle“? Nepochybuji, že procházky (na vysokých podpatcích!), na které chodívala se svým pejskem několikrát za den, jí pomohly udržet si čilost do velmi pozdního věku. Aplikace „trénující mozek“, jež tvrdí, jak pomáhají zlepšovat činnost mozku, naopak ve skutečnosti nijak nepřispívají ke zlepšení paměti ani IQ.18 Takže odložte hry a jděte se raději projít.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273652