98 | Rostislav Novák
mohla mít prospěch, a její vedení dokonce uvažovalo o přemístění ocelového stožáru ze šumavských hvozdů, který již nepoužívala. Ukázalo se však, že transport by byl velmi nákladný, a tak bylo od této myšlenky upuštěno. Výše jmenovaný Pavel Pípal se ale nevzdal, sjednotil zájmy všech zúčastněných a do hry vstoupil i mobilní operátor. Projektant Vladimír Žák z AS Pelhřimov navrhl 52 metrů vysokou šestibokou konstrukci nové ocelové rozhledny, která plně vyhovuje nejen zúčastněným právnickým osobám, ale také turistům, kteří nelení vyšlápnout 205 schodů na vyhlídkový ochoz ve výšce 44 metrů. Křemešník totiž patří mezi nejvýznamnější rozhledové body u nás. S pomocí nainstalovaného dalekohledu dohlédnete od Šumavy ke Krkonoším! Z bližších cílů spatříte třeba hrady Roštejn, Lipnici nebo Orlík, z vrchů Čeřínek, Javořici, Špičák nebo přehradní nádrž Želivku. Víceúčelovou stavbu realizovala pelhřimovská společnost DOCES ve spolupráci s pražskou firmou INGMAR. Rozhledna má také velice zajímavé okolí.
Děti se tu vydovádí v lanovém centru a nikomu neuškodí prohlédnout si poutní areál barokního kostela Nejsvětější Trojice, postaveného v roce 1710, a jeho interiér. Za pozornost stojí i obhlídka Větrného zámku u sedmi krkavců, který si nechal v romantickém duchu navrhnout přítelem Kamilem Hilbertem známý sochař a medailér Josef Šejnost. GPS: 49°24'12.982"N, 15°19'37.337"E Automobilisté jistě přivítají skutečnost, že se dostanou až na vrchol po asfaltové silnici, která končí parkovištěm u horského hotelu Křemešník, který kromě stravování nabízí i ubytování. Pěší turisté se se mohou dopinožit po třech turistických trasách – modré, vedoucí z Dobré Vody do Humpolce, červené, vedoucí z Pelhřimova do N. Rychnova, nebo po žluté ze Zajíčkova či z Nové Bukové. Nejbližší železniční stanice jsou v Zajíčkově a Dobré Vodě. Zblouditi nemožno.
Malá Prašivá – rozhledna s ubytováním 47
Pobeskydská jednota slezská měla již koncem 19. století velkou snahu zatraktivnit jeden z vrcholů Moravskoslezských Beskyd – Prašivou. Za tím účelem
zakoupila již v roce 1899 pozemek na nejzápadnějším vrcholku Beskyd – na Malé Prašivé ve výšce 706 m. Chtěla tu postavit chatu s restaurací, ubytovnou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273639
Nejkrásnější rozhledny ČR | 99
a rozhlednou. Než se však podařilo sehnat potřebné peníze, přišla první světová válka, a tak se začalo stavět až v době první republiky. Místecký architekt Čermák nakreslil velkou dřevěnou chatu s restaurací v přízemí, ubytovnou v 1. patře a vysokou střešní nástavbou s krytým vyhlídkovým ochozem. Slavnostní zahájení provozu proběhlo za značného zájmu veřejnosti dne 2. října 1921. Chata je v současné době v majetku Klubu českých turistů, kteří na její stavbu značnou měrou přispěli. Pokud se budete chtít podívat na okolní krajinu z výšky, musíte se tu i ubytovat, neboť do věže se, podle vyjádření stávajícího nájemce, vstupuje přes ubytovací prostory a jejich ostraha by při větším počtu návštěvníků byla problematická. Na požádání hosta ho tam ale rád doprovodí. Pokud se tu ubytujete, třeba jenom
na jednu noc za cenu od 200 Kč, naskytne se vám při pěkném počasí z ochozu rozhledny daleký výhled k Lysé hoře, Ondřejníku, Radhošti a na část těšínských Beskyd, směrem severním na Ostravskou pánev, Palkovické hůrky i na vysoký komín paskovské celulózky. Po sestoupení na zem a dobrém obědě ve stylově zařízené restauraci, kterou hlídá vycpaný medvěd, se zajděte podívat na blízký dřevěný jednolodní kostelík zasvěcený sv. Antonínu Paduánskému z roku 1640. Jedná se o tzv. filiální kostel patřící do farnosti Dobrá, k němuž se každoročně konají v polovině června na svátek sv. Antonína tradiční poutě. Za svůj vznik vděčí příběhu, který se traduje v lidové pověsti. Hrabě Jiří z Oppersdorfu – majitel frýdeckého panství – byl na lovu, kde zranil jelena. Ten mu chtěl způsobenou bolest oplatit, rozeběhl se
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273639
100 | Rostislav Novák
proti panu Jiřímu a toho nenapadlo nic moudřejšího než si stoupnout před strom a čekat, jak to dopadne. Dopadlo to prý tak, že naštvaný jelen narazil do stromu s takovou silou, že zabodl parohy do jeho kmene a nemohl je již vyndat. Vystrašený pan Jiří se také nemohl hnout, neboť zůstal uvězněn mezi nimi. Vysvobodili ho až lovečtí společníci, kterým chyběl při halali. Zachráněný hrabě pak z vděčnosti k Bohu, který ho zachránil před smrtí, nechal na onom místě vystavět kostel. Pěší turisté se k ní dostanou ze železniční zastávky Dobratice pod Prašivou, ležící na trati č. 322 vedoucí z Frýdku-Místku do Českého Těšína po červeně značené turistické cestě dlouhé 5 km. Kratší cesta, dlouhá 3 km, vede po žluté TZ z autobusové zastávky ve Vyšních Lhotách. Vzhledem k tomu, že hřeben Prašivé je oblíbeným výletním místem, jezdí sem i zpět řada autobusových spojů, a to i v neděli. Motoristé jedoucí
z Frýdku-Místku na Český Těšín za obcí Dobrá odbočí na Morávku a v obci Vyšní Lhoty po asfaltové silnici na Prašivou až k chatě. Zajímavosti v okolí: Okresní město Frýdek-Místek – zámek přebudovaný z původně gotického hradu s Lašským muzeem; Morávka – horská rekreační obec se stejnojmennou vodní nádrží; Komorní Lhotka – letovisko, v 18. stol. luterská obec, roubená zařízená kolářská dílna z roku 1724 a typické těšínské roubenice z přelomu 18. a 19. stol. Lokalitu najdete na turistické mapě 1 : 50 000 č. 96 – Moravskoslezské Beskydy – v sektoru A vlevo nahoře. GPS: 49°38'11.575"N, 18°29'2.863"E Kontakt: chatari@chataprasiva.cz, tel. 555 112 277.
Radošov – vinná číše na krtinci 48
Poslední sobotu v květnu roku 2016 byla na vrchu Radošov, vysokém 242–246 m n. m. (různé zdroje uvádějí různou výšku) a vzdáleném 5,5 km východně od Veselí nad Moravou slavnostně otevřena nová rozhledna ve tvaru pohárku na víno, který má symbolizovat příslušnost k okolnímu vinohradu.
Nenápadný kopec Radošov, připomínající větší krtinec, zahlédneme již po opuštění posledních budov města u turistického rozcestníku U Dvora. Ze železniční stanice Veselí n/Moravou se k němu dostanete podchodem pod železniční tratí za Kauflandem po ulici Kollárova. Od něj vede vlevo panelová cesta značená
Ukázka elektronické knihy