98 | Rostislav Novák
mohla mít prospěch, a její vedení dokonce uvažovalo o přemístění ocelového stožáru ze šumavských hvozdů, který již nepoužívala. Ukázalo se však, že transport by byl velmi nákladný, a tak bylo od této myšlenky upuštěno. Výše jmenovaný Pavel Pípal se ale nevzdal, sjednotil zájmy všech zúčastněných a do hry vstoupil i mobilní operátor. Projektant Vladimír Žák z AS Pelhřimov navrhl 52 metrů vysokou šestibokou konstrukci nové ocelové rozhledny, která plně vyhovuje nejen zúčastněným právnickým osobám, ale také turistům, kteří nelení vyšlápnout 205 schodů na vyhlídkový ochoz ve výšce 44 metrů. Křemešník totiž patří mezi nejvýznamnější rozhledové body u nás. S pomocí nainstalovaného dalekohledu dohlédnete od Šumavy ke Krkonoším! Z bližších cílů spatříte třeba hrady Roštejn, Lipnici nebo Orlík, z vrchů Čeřínek, Javořici, Špičák nebo přehradní nádrž Želivku. Víceúčelovou stavbu realizovala pelhřimovská společnost DOCES ve spolupráci s pražskou firmou INGMAR. Rozhledna má také velice zajímavé okolí.
Děti se tu vydovádí v lanovém centru a nikomu neuškodí prohlédnout si poutní areál barokního kostela Nejsvětější Trojice, postaveného v roce 1710, a jeho interiér. Za pozornost stojí i obhlídka Větrného zámku u sedmi krkavců, který si nechal v romantickém duchu navrhnout přítelem Kamilem Hilbertem známý sochař a medailér Josef Šejnost. GPS: 49°24'12.982"N, 15°19'37.337"E Automobilisté jistě přivítají skutečnost, že se dostanou až na vrchol po asfaltové silnici, která končí parkovištěm u horského hotelu Křemešník, který kromě stravování nabízí i ubytování. Pěší turisté se se mohou dopinožit po třech turistických trasách – modré, vedoucí z Dobré Vody do Humpolce, červené, vedoucí z Pelhřimova do N. Rychnova, nebo po žluté ze Zajíčkova či z Nové Bukové. Nejbližší železniční stanice jsou v Zajíčkově a Dobré Vodě. Zblouditi nemožno.
Malá Prašivá – rozhledna s ubytováním 47
Pobeskydská jednota slezská měla již koncem 19. století velkou snahu zatraktivnit jeden z vrcholů Moravskoslezských Beskyd – Prašivou. Za tím účelem
zakoupila již v roce 1899 pozemek na nejzápadnějším vrcholku Beskyd – na Malé Prašivé ve výšce 706 m. Chtěla tu postavit chatu s restaurací, ubytovnou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273639