Maøík - zlom.qxd 27.1.2020 20:14 Stránka 97
moc nechutnal, pořádně zabral až v sekundární vrstvě. Viděl bych to tak na vrták z průměrného karbidu wolframu, o trochu horší než ten, co mají zabudovaná comoda. Dostat se skrz mu určitě zabralo minimálně deset minut.“ To by vysvětlovalo to zpoždění, pomyslel si Marhoul. Vrtné zařízení se k trupu Salamis přisálo v průběhu bitvy, ale skrz se provrtalo až po skoku. „Taky víme, že se to na nás přichytilo magneticky,“ pokračoval Zaleski. Odepnul od opasku kleště a přiložil je k hornímu okraji. Zůstaly na něm i poté, co je pustil. „Okraje vývrtu jsou stále slabě zmagnetizované. Vsadím se, že venku bychom našli ještě minimálně tři zmagnetizovaná místa po stabilizačních nohách.“ „Kolem otvoru jsme pak našli zaschlou hmotu,“ dodal Callahan. Vytáhl řezák, naklonil se do vyvrtaného otvoru a odškrábl něco z druhé strany pláště. Bylo to tmavě červené, připomínalo to stržený strup. „Myslíme si, že je to izolační gel, ale určitě nepatří nám. Naše gely jsou modré nebo trochu do fialova, civilní lodě občas používají zelené a žluté, ale nikdo nevyrábí červené, protože ty vypadají jako zaschlá krev, a něco takového by chtěl mít na lodi jenom zvrácený masochista.“ „A můžete mi říct, jak ta věc vypadala? Popřípadě k čemu sloužila?“ zkusil Marhoul, i když v kladnou odpověď sám moc nevěřil. Oba opraváři si vyměnili rychlý pohled, který byl odpovědí sám o sobě. „No,“ začal pomalu Callahan, „to je těžké říct. Víte, veliteli, je tady spousta neznámých. Vždyť my ani nevíme, jak se to sem dostalo. Mělo to vlastní pohon? Odpálil to na nás gharial? Nebo na to stačil diamondback? Upřímně řečeno, pane, my můžeme nanejvýš zhodnotit škody, které to napáchalo, ale víc nic.“
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272514