98 / ODDÍL A Teorie sociální psychologie jedince se stává identitou samozřejmou, která identita aktuálně prožívanou a která identitou hledanou.
6.2.6 Postmoderní přístupy k identitě v psychologii Nový přístup k identitě předkládají postmoderní teorie v sociálních vědách (včetně psychologie) – sociální konstruktivismus, etogenika, narativní psychologie, diskurzivní psychologie, psychologický poststrukturalismus atd. Tyto teorie se vymezují v kontrastu a jako alternativa tradičních teorií. Novým způsobem přistupují k novým tématům, narušují základní předpoklady, na kterých spočívá moderní věda. V povaze samotného postmoderního myšlení je, že preferuje heterogennost a pluralitu, proto i při předkládání nových přístupů se jejich autoři brání tomu, aby byly chápané jako jednotné „monopolní“ učení. Společné rysy postmoderních přístupů k identitě v psychologii lze shrnout následovně (viz též Bačová, 1997): 1. Domnívám se, že nejdůležitější změnou je důraz na situační, místní, tedy i dílčí souvislosti identity, závislost na historii a kultuře. Nejde o hledání univerzálních zákonů či zákonitostí formování identity u jedince. 2. Centrem zájmu a zkoumání není jedinec samotný, jeho nitro, ale vnější svět, jehož je jedinec součástí. Vybrat si identitu znamená především být ve světě s jinými lidmi. 3. Identita je určována hodnotami, jejich interpretací. Stejně jako u hodnot, tak i v přístupu k identitě během života převládá nikoli neměnnost, ale dynamika a kontinuální změny. 4. Identita obsahuje vztahy k jiným lidem. Vztahy osoby, a tím i identity, vytvářejí lokálně navzájem pospojované sítě. Identity se prolínají a splývají (např. identity lidí několika etnik; identita kulturní a politická; identita státní, národní a nadnárodní). 5. Identitu tvoří celá „sbírka“ rolí jedince, ve které jsou role navrstvené na sebe a v každodenním životě se pružně střídají/vyměňují. Identita lidí v současné době je vícenásobná. 6. Identita se soustavně tvoří a přetváří. Není daná. Je to hledání plurality měnících se významů. Ověřuje se praxí, nikoli teoriemi. Identita se vytváří v pří-
bězích, které vyprávíme jiným i sobě. Závisí především na tom, jak jiní lidé tyto příběhy akceptují a jak je náš příběh o naší identitě přijat. Identity se mohou i „vyrábět“ a „vnucovat“ lidem jiných kultur podle vzoru západní civilizace. 7. Multiperspektivní nazírání na identitu znamená uznání takzvaného perspektivismu, tj. důležitosti různých způsobů a úhlů nahlížení na dění a místo aktérů v něm. 8. Identita je tvořená jazykem, který ve skutečnosti vytváří „realitu nahlíženou z určité perspektivy“ (jinou realitu nejsme schopni poznat). 9. Při konstruování identity převládá užitečnost a praktické zájmy, v popředí je praktické poznání, například otázka spravedlnosti se považuje za stejně důležitou jako otázka pravdivosti. Postmoderní teorie identity se řadí k „měkkým“ koncepcím (podle Brubakera a Coopera, 2000). Jdou proti tradičnímu chápání samotného pojmu identita. Vzdor tomu se někteří autoři domnívají, že právě v nové postmoderní situaci záleží v každém momentě života osoby jedině na identitě. Tvrdí, že ve věku komunikačních technologií, které nás vystavují mnohým světům, mnohým rozličným pravdám, se drobí hluboce zakořeněná víra v jedinou velkou monolitickou pravdu a v identitu jako stabilní a koherentní. Postmoderní život je naopak složený z mnohonásobných rolí a přechodných vztahů. Přechod mezi realitou a simulovanou – virtuální realitou se stírá. Proto „já“ se vytváří znovu a znovu v konkrétních jednotlivých vztazích, které máme s jinými lidmi. Naše identita není statická ani esenciální, její hranice si opakovaně „mapujeme“ a znovu potvrzujeme.
Souhrn Rozličné používání a různé teorie identity informují o mnohých funkcích, které tento termín v současnosti „vykonává“, ať už se používá u osoby nebo společenství. Například: ■■ Identitou je osoba (skupina, společenství) rozpoznatelná, tedy odlišná od jiných. ■■ Identitou se potvrzuje legitimnost existence a působení osoby ve svém společenství (skupině). ■■ Identita hovoří o trvání „rozpoznatelné“ osoby (skupiny, společenství) v čase – tedy její stejnos-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272336