98
Časona
Besron byl zcela zdrcen a nezmohl se na žádný odpor. Nechal se sluhou vyvést ven z místnosti na chodbu, a když se za ním zaklaply dveře, stál tam ještě notnou chvíli jako opařený. Když se pomalu ubíral chodbou ven, došlo mu, že správce je jen nepatrná figurka v této hře a že ne on, ale církevní hodnostáři se rozhodli vědomě zničit jejich město a že není mnoho možností, jak se tomu bránit. „Jaké nám neseš zprávy?“ uvítal Besrona kat hned, jak slezl z koně, když se vrátil vyčerpaný ze své daleké cesty. „Nepochodil jsem. Velekněz mě sice přijal a ujistil mě, že vše je v pořádku a že má vše pod kontrolou. Mám prý být klidný, a jestli je Časona nevinná, tak ji hned po výslechu pustí.“ „Jenže všichni, včetně něj, dobře víme, jak tyto procesy fungují,“ začal křičet Seken. „A řekl jsi mu o správci? Že může zničit celé město?“ dodal kat. „To víš, že jsem mu řekl o správci, i o tom, jak se nám rozhodl pomstít za to, že jsme dál odmítali snášet jeho svévolné a neoprávněné navyšování daní. Jenomže já jsem tam u velekněze pochopil, že správce není ten, kdo tahá za nitky. Zdá se, že celý proces je komplot vyšší instance, samotného velekněze a církevních představitelů. A s tím nic nezmůžeme.“ „Sakra, ani jsem ti nenabídl jídlo a něco k pití, musíš mít hlad a žízeň,“ zastyděl se kat a odešel něco připravit. Po chvíli oba muži seděli u stolu a pojídali studené uzené maso a zapíjeli je červeným vínem. „Ani já nemám nejlepší zprávy,“ pronesl do nastalého ticha Seken. „Samozřejmě jsem tu neseděl se založenýma rukama a celý den jsem obíhal lidi, o kterých jsem se domníval, že by nám mohli pomoci. Když jsem ale řekl slovo čarodějnice, všichni se stáhli. Lidé se bojí, proti mocné církvi nikdo nepůjde,“ pokračoval starosta. „Takže jsme v tom sami. Doufám, že to také nevzdáš,“ zeptal se kat. „Blázníš, jak tě mohlo něco takového napadnout?“ „Jdu se umýt a vyspat a pak zkusím něco vymyslet. Časoně jsem hodně dlužen, je to obětavá a chytrá žena, občanka tohoto města a já stále jeho starostou. Dokud budu žít, tak to nevzdám.“ „Jestli se Časoně něco stane, tak toho inkvizitora vlastnoručně zabiju,“ dodal odhodlaně kat a s tímto slibem se oba přátelé rozešli.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272271