DEVÁTÁ KAPITOLA Stěží stihla zajít do jejich pokoje a převléknout si ty pitomé šaty a pak sejít dolů na šálek horkého čaje, než ji odchytil. „Chci se vyspat. Já… Mám dojem, že se mi rozjíždí migréna.“ Chytil ji za zápěstí a zatáhl do pracovny, kterou zabavil Theseovi. Vůně dřeva a doutníků jí okamžitě připomněla dědečka Antonia. Další muž, který ji považoval za nulu. Zatímco zírala do prázdného krbu, Kairos se vrátil s kouřící černou kávou, sýrem a dokonale nakrájenými plátky jablka. „Jez.“ V žaludku jí zakručelo, když si od něho vzala talíř a poslušně se pustila do jídla. Posadil se na schod před krbem, dlouhýma nohama narazil do jejích, než se posunula. „Valentino, podívej se na mě.“ V jeho stříbřitém pohledu se odrážely obavy a něco dalšího. Přinutila se pousmát. „Kolena mám trochu otlačená, ale si, jsem v dokonalém pořádku.“ V tu chvíli sebou trhl. Jako by mu mohla ublížit! „Nikdy jsem… Nežádal jsem po tobě, abys to pro mě udělala.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270514