FENOMENOLOGIE O POVAZE VĚDY
97
Fenomenologická reflexe vědeckého poznání minulého století byla nepochybně podnětná. Formuluje řadu složitých problémů, s ni‑ miž se potýká vědecká praxe. Ukázalo se však, že existují i jiná než fenomenologická řešení. Omezujícím v pohledu fenomenolo‑ gie na vztah filosofie a vědy je to, že výsledky svého studia vědy pokládá za závazná doporučení pro reálnou praxi vědeckého po‑ znání. Je zřejmé, že filosofická reflexe vědy a samotná vědecká činnost jsou velmi odlišné sféry jednání člověka. Proto je jejich ztotožňování problematické. Filosofická reflexe rekonstruuje po‑ znávací činnost již realizovanou ve vědě, odhaluje a analyzuje principy vědecké kreativity, jejichž znalost je předpokladem zdo‑ konalování metod a postupů budoucího bádání. Nepochybným přínosem fenomenologického postoje k vědě je pochopení významu soustavné reflexivní činnosti, jež je předpokladem zdokonalování vědecké tvořivosti. Optimismus vyvolaný vznikem fenomenologie se postupně vytrácí i v těch oblastech, kde měl Husserl zajímavé výsledky: v mate‑ matice, logice, psychologii. Zvlášť významnou byla ztráta pozic fenomenologie v polovině minulého století. Fenomenologická me‑ todologie nebyla s to odpovídat na problémy, které řeší vědecká praxe tohoto období. Reaguje pouze na potřeby omezené skupiny vědních disciplín. Postoj samotných fenomenologů je jednoznačný. Vědecké zkoumání otázek vědecké tvořivosti může vést jedině k naturalismu v pohle‑ du na vědomí. Tím si ale uzavírají cestu ke studiu intencionální činnosti vědomí v procesu vědeckého poznání. Objev intencionální povahy vědomí je nepochybným příspěvkem fenomenologie při studiu metodologických a epistemologických otázek vědeckého poznání. Důvodem toho, že fenomenologie není schopna výrazněji zasáh‑ nout do vývoje vědy, bylo to, že fenomenologické pojetí vědy je radikálně odlišné svým zaměřením na subjektivitu, vědomí, myšlení. Objektivně orientované vědě byla tato pozice cizí. Přesto hodnota fenomenologického založení spočívá v tom, že velkou pozornost věnuje studiu eidetické intuice stejně tak jako eidetické ontologie jako teoretického základu vědy, který předurčuje její předmět, me‑ tody a základní pojmy. Naopak slabou stránkou fenomenologie je
Obraz vědy_tisk2.indd 97
02.12.2019 8:15:57 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270298