ale větrníky na úbočích hor se pořád točí. Pár lidí už navrhovalo, abychom se na ně napojili. Jenže pokud bychom měli věřit všemu, co se povídá, už by mělo být dávno po havárii a všichni bychom měli sedět u televize s vychlazeným pivem a hotovkou ohřátou v mikrovlnce.“ Joseph si vzdychne a vytáhne pytlík s tabákem. Ubalí si cigaretu, zapálí ji a zhluboka šlukuje. Ještě něco říká, ale už ho moc neposlouchám. Pozoruju spirály dýmu, které mu pomalu unikají z úst. „Chceš jednu?“ zeptá se mě. „Moc rád,“ odpovím hbitě. Překvapený Joseph nakloní hlavu směrem ke mně. „Ty už mluvíš? No to je skvělá zpráva!“ Usměju se na něho. Zatímco spolu pokuřujeme, Matthias se věnuje třídění zásob. „Nějaké zprávy o mých strýcích?“ vysoukám ze sebe po chvíli, omámený tabákem. „Šel jsem to k nim omrknout,“ odpoví Joseph. „V garážích nestálo ani jedno auto, čluny tam taky nebyly a místnosti jsou pečlivě vystěhované. Tvoji strýcové a tety si všechno odvezli. Zásoby, nářadí, oblečení. Všechno, co by mohli potřebovat. Ale něco jsem tam přece jen našel,“ dodá Joseph a z vnitřní kapsy bundy vytáhne jakýsi skládací prospekt. „Je to mapa zdejšího kraje. Ta se může hodit vždycky.“ Vezmu si ji a poděkuju. Zároveň mě napadne, jestli se strýcové a tety vůbec hodlají do vesnice vrátit. Možná jen odešli, tečka. Leda že by se jim něco stalo.
108
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270281