v Györu k předběžnému výslechu. Dva a půl kilogramu opia zůstalo Maďarům. Horváth svou vinu doznal a dle vzájemné dohody se mohl vrátit do Česka. Ze všech sil se snažil, abychom mu nepřišili výrobu a distribuci drog. Spolu s nejstarším synem jsme ho zadrželi při akci na maletínské čerpací stanici. Od té doby byl vázán mlčenlivostí a příkladně spolupracoval. P.S. Případ víceméně skončil v Maďarsku a paradoxně se dá říct, že v Maďarsku i začal. Penzista, nějaký Kéri Lehel, muž který v Rusovských Sadech vyprovázel z domu Horvátha s jeho kráskami, se – z obavy před extremisty a připravovanými pogromy na Romy – vystěhoval z Rajky na druhou stranu hranice do Rusovců. Jeho bratr, Gyula Lehel, pilot Malévu žijící v Budapešti, létal pravidelně do Střední Asie. V Dušanbe jej kontaktovali obchodníci s opiem. Vidina tučných zisků a života na vysoké noze z něj udělala drogového překupníka. Oba bratři hledali odbytiště v romských komunitách. V Maďarsku a na Slovensku se jim nedařilo. Kéri Lehel si vzpomněl na kamaráda z Čech. Vypravil se za ním a Horváth souhlasil. Počáteční nadšení se však postupně utlumovalo, neboť Horváth pochopil, že opium se dá využívat pouze v omezené míře a výroba heroinu je nad jeho síly. Osud však byl tehdy k němu příznivý. V mozaice aktivit se objevilo okénko, které se dalo zaplnit. Horváth se svými nejbližšími pašoval z maletínského lihovaru čistý líh, jenž se stal hlavní surovinou v jejich palírně, přesněji mísírně lihovin. Výroba probíhala studenou cestou. Líh byl tajně stáčen do
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270170