14
JERUZALÉM–PAŘÍŽ
I když to princezna Rímá nevěděla, její otec už požádal jistého nebezpečného a občas násilného muže, aby ji našel. Po návratu z pouště strávil tento muž zbytek noci ve společnosti starého přítele, který už spát téměř nedokázal. Za úsvitu políbil svoji spící ženu a děti a odjel v autě s řidičem na letiště Bena Guriona. V seznamu cestujících jeho jméno chybělo. Jako vždycky nastoupil na palubu letadla až poslední a posadil se na místo v první třídě. Sedadlo vedle něj bylo, jako obvykle, prázdné. Letuška mu ještě před odletem nabídla nápoj. Řekl si o čaj. Pak ji požádal, aby oslovila pasažéra na místě 22B a nabídla mu prázdné sedadlo v první třídě. Komukoli jinému by letuška vysvětlila, že cestující v ekonomické třídě nemají povoleno chodit do přední kabiny, ale v tomto případě nic nenamítala. Věděla, kdo je ten muž. Všichni v Izraeli to věděli. Letuška zamířila dozadu, a když se vrátila do první třídy, doprovázela ji čtyřiatřicetiletá žena s blonďatými vlasy a modrýma očima. Sotva se blondýnka posadila vedle muže, který nastoupil na palubu jako poslední, mezi pasažéry první třídy to zašumělo. „Opravdu sis myslela, že by mě moji lidé z bezpečnostního oddělení pustili do letadla, aniž by prověřili všechna jména na seznamu cestujících?“ „Ne,“ odpověděla Sarah Bancroftová. „Ale stálo to za pokus.“ „Podvedla jsi mě. Zeptala ses mě na mé plány a já jsem ti hloupě řekl pravdu.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270155