na škrabání brambor. Když vypukla válka s SSSR, byl on a jeho druhové propuštěn z tábora. V padesátých létech jsem pochopil slova svého profesora Engliše, že rus ký komunismus a německý nacismus jsou dvojčata téže matky. Když jsem to v táboře hlásal, měli levicově orientovaní Češi na mne zlost. Říkal jsem jim, aby si promluvili o životě s Rusy. Bývalí komunisté, kteří prošli táborem, se pokládali v létech stalinské éry za elitu, jako mnozí v táboře, když se dostali do funkcí (myslím tím německé komunisty). Proto Honecker184, berlínský vězeň, a jeho ministr vnitra byli odtrženi od německých dělníků, když vládl státu, který vydávali za stát dělnické třídy. Vězni 17. listopadu 1939, i když byli komunisty nebo se jimi po roce 1945 stali, si však z koncentračního tábora přinesli myšlenku solidarity. Neznám jediný případ, že by student 17. 11. 1939 někoho udal. Často vězni komunis té naopak pomohli. Pomáhali si v létech totality. Sám jsem měl mnoho poli tických malérů a vyšetřování. Pomohli mi bývalí vězni. Vzpomínám vděčně na rektora prof. Sedláka, profesora Pernicu, Josefa Nikla a mnoho dalších. Nejstatečněji se ke mně zachoval Ing. Jan Losos. Byl to můj známý z Agrár ního dorostu. Jako syn legionáře, zbytkového statkáře, byl nucen vstoupit do KSČ. Dostal jsem ho na Vysokou školu ekonomickou, kam mne i přes zákaz KSČ dříve dostali spoluvězni dr. Sedlák, dr. Pernica, dr. Nikl. V době Pražského jara jsem vyvíjel značnou iniciativu a zejména ve dnech ruské okupace prostřednictvím závodní rady, jejímž členem jsem se, ač nestraník, stal. Abych měl podporu, prosadil jsem, aby předsedou fakultního výboru byl jmenován Ing. Losos. Když došlo k prověrkám, bylo mu naznačeno, že byl mou obětí, mnou manipulován, že nebude vyloučen z KSČ, když uvede vše, co ví o mně. Den před prověrkou vystoupil ze strany. Při prověrce pro hlásil, že si uvědomuje svou vinu, že nebude nic vypovídat a že je ochoten odejít ze zaměstnání. Bez koncentráčnické solidarity a prožitého utrpení by nebyl toho možná schopen.
184) Erich Honecker (1912–1994). Generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa (SED), který stál v letech 1971–1989 v čele NDR. Za nacionálního socialismu byl v roce 1935 zatčen a vězněn v Berlíně. V roce 1937 byl odsouzen na 10 let káznice. Trest si do roku 1945 odpykával ve věznici Brandenburg-Görden. V Sachsenhausenu vězněn nebyl.
( 98 ) Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270028
KD O PŘEŽIL, P Ř E Ž I L N A Ú KO R D R U H Ý C H
Těžká práce často v nepříznivém a v zimě mrazivém prostředí a nedostatek stravy v koncentračních táborech vedl k tomu, že za normálních okolností nemohl vězeň v letech 1939 (od vypuknutí druhé světové války) až do roku 1942, kdy byly povoleny balíčky, přežít déle než rok. Těžká práce vyžado vala, aspoň na Klinkerwerku, denní příděl 5 až 6 tisíc kalorií. Strava byla naprosto nedostatečná. Ráno moučná polévka, později nahrazená černou kávou z rostlinné náhražky, 250 gramů černého chleba, 3/4 litru polévky nejčastěji z tuřínu, řepy či někdy z mrkve, brukve a brambor, 3 dkg margarí nu či salámu nebo tlačenky, 1 krát týdně 3 až 4 brambory, lžička margarínu občas – to nestačilo zdaleka nahradit potřebné kalorie. Nákup v kantýně byl občasný, trochu červené řepy, salát z rybích kostí, trochu marmelády, to moc nepomohlo. Zkušenosti z koncentračních táborů ukázaly, že člověk potřebuje méně kalorií k životu, než se do té doby předpokládalo. Jaká je toho příčina? Ukázalo se, že pravidelný stravovací režim s převahou zele niny a černého chleba je velmi účelný. To za prvé. Za druhé se ukázalo, že psychický faktor, kdy vězeň myslil jen na přežití a neměl jiné starosti, je bla hodárný. Za třetí se ukázalo, že člověk může bez většího přísunu bílkovin živočišného původu žít, jsou-li minimálně zastoupeny bílkoviny rostlinného původu a vitamíny. V tom směru byly výborné tresčí polévky v pátek na počátku války. Za čtvrté se ukázalo, že vitaminy, i když z řepy, zelí, bram bor a z černého chleba (vitaminy skupiny B) působí blahodárně na lidský organismus. Za páté se ukázalo, že člověk, který se spadne, potřebuje méně aminových kyselin z bílkovin. Normálně se počítalo se spotřebou 1 gramu na 1 kg tělesné váhy. Většina vězňů se spadla na 50 i méně kilo. Prokázalo se, že při rostlinné stravě a černém chlebu se cévní choroby staly méně nebezpečné. Zeleninová strava vedla k tomu, že se nevyskytovaly kurděje z nedostatku vitaminu C.
( 99 ) Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270028
Pracující vězni v koncentračním táboře Sachsenhausen Foto: ČTK
I přes uvedené okolnosti, nemohl vězeň normálně pracující přežít déle než rok. V koncentračním táboře platil poklus v době práce. České vysokoškoláky zachránily před vysokou úmrtností tyto faktory: Na základě intervence protektorátních českých úřadů dostávali měsíčně z domova dvoukilogramové balíčky. Povolen byl oficiálně špek, cukr, čoko láda, keksy a mleté škvarky. Tedy potraviny s vysokým obsahem kalorií. V nejhorší době zimy roku 1939 až 1940, kdy čeští studenti žili sice na hladových blocích s nižší dávkou stravy, nebyli ale tolik vystaveni nepohodě počasí, jako kdyby těžce pracovali. Po velké úmrtnosti v této zimě, následovalo několik měsíců, kdy vězni si mohli koupit chléb a výživný sirup. Na studentských blocích byla často karanténa v důsledku spály, později v důsledku skvrnitého tyfu v roce 1941 a na začátku roku 1942. Dosud snad není známo, že čeští studenti měli být z velké části propuštěni před Vánoci 1941, avšak v důsledku vypuknutí epidemie skvrnitého tyfu byli propuštěni až koncem ledna 1942, čehož německé úřady využily k zdůvodnění, že to bylo v důsledku přesunů v protektorátní vládě. Skvrnitý tyfus zavlekli do tábora ruští vězni. Přenášejí jej vši. Ruské oby vatelstvo je proti skvrnitému tyfu značně imunní. V té době nebyla známa
( 100 ) Ukázka elektronické knihy