na škrabání brambor. Když vypukla válka s SSSR, byl on a jeho druhové propuštěn z tábora. V padesátých létech jsem pochopil slova svého profesora Engliše, že rus ký komunismus a německý nacismus jsou dvojčata téže matky. Když jsem to v táboře hlásal, měli levicově orientovaní Češi na mne zlost. Říkal jsem jim, aby si promluvili o životě s Rusy. Bývalí komunisté, kteří prošli táborem, se pokládali v létech stalinské éry za elitu, jako mnozí v táboře, když se dostali do funkcí (myslím tím německé komunisty). Proto Honecker184, berlínský vězeň, a jeho ministr vnitra byli odtrženi od německých dělníků, když vládl státu, který vydávali za stát dělnické třídy. Vězni 17. listopadu 1939, i když byli komunisty nebo se jimi po roce 1945 stali, si však z koncentračního tábora přinesli myšlenku solidarity. Neznám jediný případ, že by student 17. 11. 1939 někoho udal. Často vězni komunis té naopak pomohli. Pomáhali si v létech totality. Sám jsem měl mnoho poli tických malérů a vyšetřování. Pomohli mi bývalí vězni. Vzpomínám vděčně na rektora prof. Sedláka, profesora Pernicu, Josefa Nikla a mnoho dalších. Nejstatečněji se ke mně zachoval Ing. Jan Losos. Byl to můj známý z Agrár ního dorostu. Jako syn legionáře, zbytkového statkáře, byl nucen vstoupit do KSČ. Dostal jsem ho na Vysokou školu ekonomickou, kam mne i přes zákaz KSČ dříve dostali spoluvězni dr. Sedlák, dr. Pernica, dr. Nikl. V době Pražského jara jsem vyvíjel značnou iniciativu a zejména ve dnech ruské okupace prostřednictvím závodní rady, jejímž členem jsem se, ač nestraník, stal. Abych měl podporu, prosadil jsem, aby předsedou fakultního výboru byl jmenován Ing. Losos. Když došlo k prověrkám, bylo mu naznačeno, že byl mou obětí, mnou manipulován, že nebude vyloučen z KSČ, když uvede vše, co ví o mně. Den před prověrkou vystoupil ze strany. Při prověrce pro hlásil, že si uvědomuje svou vinu, že nebude nic vypovídat a že je ochoten odejít ze zaměstnání. Bez koncentráčnické solidarity a prožitého utrpení by nebyl toho možná schopen.
184) Erich Honecker (1912–1994). Generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa (SED), který stál v letech 1971–1989 v čele NDR. Za nacionálního socialismu byl v roce 1935 zatčen a vězněn v Berlíně. V roce 1937 byl odsouzen na 10 let káznice. Trest si do roku 1945 odpykával ve věznici Brandenburg-Görden. V Sachsenhausenu vězněn nebyl.
( 98 ) Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270028