98
Regionální aspekty voleb v roce 1946
někdejších voličů agrární strany. Její zákaz měl za následek, že rozsáhlé segmenty venkovského obyvatelstva musely ve velmi krátké době hledat novou politickou orientaci. Ve srovnání s ostatními stranami komunisté lépe odhadli potřeby jednotlivých vrstev rolnictva – chápali hlad po půdě.433 Důležitým aspektem byly sympatie mezi novými osídlenci v pohraničních, původně německých oblastech, kde komunisté dosahovali nejlepších volebních výsledků.434 V analyzovaných okresech získali komunisté nejvíce hlasů příznačně v Tachově (70,45 %) a Frývaldově (51 %), přičemž v prvním uvedeném případě šlo o nejlepší volební výsledek KSČ v celé republice. V české části země pak KSČ v někdejších převážně německých okresech získala nadpoloviční většinu 53 % hlasů; s propastným odstupem následovali národní socialisté s 19,7 %, sociální demokraté s 17,4 % a lidovci s 10 %. Potvrdila se totiž domněnka, že čeští přistěhovalci v pohraničí budou hlasovat především pro KSČ; volební zisky komunistů tedy úzce souvisely s podílem osídlenců v jednotlivých pohraničních okresech. V pohraničí byl těmto osobám přidělován zabavený německý majetek, na jehož přerozdělování – obzvláště v zemědělském sektoru – se viditelně podíleli především komunisté.435 Situace v pohraničí ukazuje, že volební zisky KSČ v jednotlivých okresech zdaleka neodrážely míru funkčnosti místních stranických organizací. Na příkladu okresu Frývaldov naopak můžeme vidět, že KSČ se bez ohledu na počty členů a administrativní problémy dokázala v pohraničních oblastech pasovat fakticky do role místního správce. V první polovině roku 1946 na Frývaldovsku stále zůstávalo silně zastoupeno německé obyvatelstvo. Češi dle únorové statistiky tvořili jen 25,8 % obyvatel okresu, z nichž bylo 15,2 % organizováno v KSČ. Kvůli silnému zastoupení německého obyvatelstva po skončení druhé světové války v okrese až na výjimky nevznikly národní výbory. Ty, které vytvořili němečtí antifašisté, byly po příchodu české správy zrušeny. Namísto nich byli delegováni správní komisaři a posléze začaly vznikat správní komise na bázi paritního zastoupení povolených politických stran. Vůdčí roli KSČ odrážela skutečnost, že v 19 z 36 obcí v okrese byl správním komisařem, případně předsedou správní komise komunista. V drtivé většině šlo o poválečné členy strany. Aktivitu KSČ na Frývaldovsku tedy zdaleka nestimulovala jen příprava voleb, ale strana byla považována za jednoho z hlavních ochránců osob české národnosti a za garanta hospodářské rekonstrukce.436 Správní komise se postupně na základě komunálních voleb transformovaly v národní výbory. KSČ se v tomto směru snažila využít značné podpory mezi českými osídlenci a zakládáním národních výborů se zbavovala parit433 KOCIAN, J.: Československá strana národně socialistická, s. 105. 434 ŠLOUF, J.: Podvedená strana, s. 65–66. 435 SLÁMA, Jiří: Statistický rozbor československých parlamentních voleb 1935, 1946, 1990, 1992. In: Stránkami soudobých dějin, s. 237. 436 SOkA v Jeseníku, f. OV KSČ Jeseník, k. 1, I. okresní konference Jeseník, 17. 2. 1946.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270022
Regionální aspekty voleb v roce 1946
99
ního zastoupení ve správních komisích. Ve 24 z 36 obcí získali komunisté ve volbách do národních výborů hned nadpoloviční většinu, vítězství jim uniklo pouze ve čtyřech případech. Politický tajemník OV KSČ ve Frývaldově Ferdinand Harabiš poukázal na skutečnost, že se jednalo o obce, kde zatím nedošlo k dostatečnému dosídlení českým obyvatelstvem.437 Je příznačné, že v obcích, kde se ostatní politické subjekty spojily proti KSČ, se komunisté snažili volby do národních výborů co nejvíce oddalovat.438 Odsun Němců, který v okrese probíhal především od ledna do října 1946,439 a s ním spojené přerozdělování jejich majetku však z pohledu komunistické strany přinášely i komplikace. V okrese se stále více projevoval nedostatek pracovní síly a představitelé KSČ museli agitovat za nepopulární zvýšení pracovního nasazení v průmyslu i zemědělství, což vystavovalo komunistické předáky – předsedy závodních rad a odborových organizací – nespokojenosti osídlenců. Na vítězství KSČ ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění se však tato komplikace příliš nezměnila. Zisk 51 % hlasů byl natolik silným výsledkem, že strana následně při sestavování okresního národního výboru pohodlně získala funkci předsedy a obsadila všechny klíčové referáty.440 Pro srovnání nastiňme situaci v jiném národnostně smíšeném okrese, Českém Těšíně. Zde se, jak již bylo uvedeno, ve větší míře koncentrovalo obyvatelstvo polské národnosti. Přístup KSČ k Polákům na Těšínsku se z mnoha důvodů lišil od v zásadě nekompromisního postoje vůči německé menšině. Vstřícnější vnímání prvně jmenovaných vycházelo z populární poválečné ideje slovanské vzájemnosti a ze skutečnosti, že Polsko bylo považováno za spojence SSSR. Komunisté přitom v poválečném období zdůrazňovali, že právě úzké spojenectví nejen s Moskvou, ale i dalšími slovanskými zeměmi představuje základní pilíř bezpečnosti země.441 Toto tvrzení pochopitelně zaznívalo i během volební kampaně v regionech.442 KSČ se v otázce postavení polské menšiny na Těšínsku aktivně angažovala od konce války. Ačkoliv strana měla v regionu významné postavení, nebyla zdaleka všemocná. Jak upozorňuje historik Jiří Friedl, podpora požadavků polské menšiny sice u některých komunistů skutečně vycházela z „lásky k polskému národu“ či ideje všeslovanské vzájemnosti, mnohým straníkům však naopak vstřícnost vůči
437 Tamtéž, II. okresní konference Jeseník, 23. 2. 1947. 438 Tamtéž, k. 7, Zápis z I. ustavující schůze okresního výboru strany, konané dne 22. února 1946. 439 HALADYOVÁ, Klára: Politika KSČ ve městě Jeseník v období Třetí československé republiky. Diplomová práce. Olomouc, Univerzita Palackého 2014, s. 49. 440 SOkA v Jeseníku, f. OV KSČ Jeseník, k. 1, II. okresní konference Jeseník, 23. 2. 1947. 441 Více KOŘALKOVÁ, Květa: Vytváření systému dvoustranných spojeneckých smluv mezi evropskými socialistickými zeměmi (1943–1949). Praha, Academia 1966; BRENNER, Ch.: Mezi Východem a Západem. 442 SOA v Praze, f. KV KSČ Praha, Zápisy řídících orgánů, k. 1, Resoluce ku zprávě o činnosti Krajského výboru, březen 1946.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270022
100
Regionální aspekty voleb v roce 1946
Polákům nebyla příliš po chuti.443 Na jednání předsednictva OV KSČ v Českém Těšíně v prosinci 1945 byli dokonce Poláci stavěni na úroveň „německých okupantů“ a počítalo se s jejich odsunem do července nadcházejícího roku.444 KSČ nakonec zaujala vůči polské menšině smířlivější postoj než ostatní subjekty Národní fronty, byť nikterak nezpochybňovala nároky Československa na Těšínsko. Vedení KV KSČ v Ostravě se o původním polském obyvatelstvu veřejně vyjadřovalo jako o spřízněných „slovanských bratrech“ a v rámci poválečné očisty vůči nim doporučovalo postupovat uvážlivě. Nepochybně též předpokládalo, že si tímto způsobem zajišťuje hlasy polské menšiny.445 Jak ovšem vyplývá z porady volebních instruktorů s Marií Švermovou, ještě v dubnu 1946 mnoho členů strany považovalo výklad pozice KSČ vůči Polákům za málo srozumitelný.446 Nedostatky činnosti strany v okrese Český Těšín si uvědomoval i KV KSČ v Ostravě, který dokonce rozhodl, že na Těšínsku nebude působit jeden, ale nezávisle na sobě hned dva komunističtí volební instruktoři. Na situaci a předvolební přípravu v okrese pak osobně dohlížel krajský politický tajemník Vilém Nový.447 KSČ musela na Těšínsku mezi Čechy a Poláky lavírovat, nicméně její přístup byl ve srovnání s ostatními stranami vyváženější. České voliče přesto považovala za důležitější, a proto občas zahrála na notu, která většině Čechů v regionu zněla liběji.448 Velkým problémem bylo i pouhé předvolební provolání KSČ k obyvatelům polské národnosti v jejich mateřském jazyce, které na popud politického tajemníka Viléma Nového připravoval KV KSČ v Ostravě. Člen krajského předsednictva Svatopluk Raška tento krok odmítal v obavě, aby nebyl ostatními stranami použit proti komunistům. Doporučoval, aby se KSČ v předvolební agitaci na Těšínsku raději soustředila na otázku parcelace půdy. Raškův návrh byl ale zamítnut s odkazem, že rozdělování půdy na Těšínsku mnohdy „sabotují“ právě představitelé KSČ, a tudíž jde o potenciálně příliš výbušné téma. Nového názor převážil a polský leták byl vytištěn v nezanedbatelném nákladu 200 000 kusů.449 Reakce ostatních stran odpovídala Raškově předpovědi. ČSNS například vydala vlastní leták s titulkem „Zrádní Poláci ke komunistům, slušní Češi od komunistů!“450 443 FRIEDL, Jiří: Český Těšín a Těšínsko v prvních dnech po osvobození. In: Kol. autorů: Český Těšín. Válečné a poválečné osudy města, s. 57–58. 444 SOkA v Karviné, f. OV KSČ Český Těšín, k. 13, Protokol z okresního vedení KSČ ze dne 8. 12. 1945. 445 PAVELČÍKOVÁ, Nina: Těšínsko v osidlech totalitárního režimu, s. 80. 446 NA, f. 1261/2/5, sv. 1, a. j. 7, Zápis z porady instruktorů pro volební kraje, která se konala dne 23. IV. 46. 447 ZAO, f. KV KSČ Ostrava, k. 109, Zápis schůze předsednictva krajského výboru KSČ v Mor. Ostravě, konané dne 10. května o 16. hod v krajském sekretariátě. 448 FREIDL, Jiří: Češi a Poláci na Těšínsku, s. 139. 449 ZAO, f. KV KSČ Ostrava, k. 109, Zápis schůze předsednictva krajského výboru KSČ v Mor. Ostravě, konané dne 10. května o 16. hod v krajském sekretariátě. 450 FRIEDL, Jiří: Češi a Poláci na Těšínsku, s. 140.
Ukázka elektronické knihy