98
Regionální aspekty voleb v roce 1946
někdejších voličů agrární strany. Její zákaz měl za následek, že rozsáhlé segmenty venkovského obyvatelstva musely ve velmi krátké době hledat novou politickou orientaci. Ve srovnání s ostatními stranami komunisté lépe odhadli potřeby jednotlivých vrstev rolnictva – chápali hlad po půdě.433 Důležitým aspektem byly sympatie mezi novými osídlenci v pohraničních, původně německých oblastech, kde komunisté dosahovali nejlepších volebních výsledků.434 V analyzovaných okresech získali komunisté nejvíce hlasů příznačně v Tachově (70,45 %) a Frývaldově (51 %), přičemž v prvním uvedeném případě šlo o nejlepší volební výsledek KSČ v celé republice. V české části země pak KSČ v někdejších převážně německých okresech získala nadpoloviční většinu 53 % hlasů; s propastným odstupem následovali národní socialisté s 19,7 %, sociální demokraté s 17,4 % a lidovci s 10 %. Potvrdila se totiž domněnka, že čeští přistěhovalci v pohraničí budou hlasovat především pro KSČ; volební zisky komunistů tedy úzce souvisely s podílem osídlenců v jednotlivých pohraničních okresech. V pohraničí byl těmto osobám přidělován zabavený německý majetek, na jehož přerozdělování – obzvláště v zemědělském sektoru – se viditelně podíleli především komunisté.435 Situace v pohraničí ukazuje, že volební zisky KSČ v jednotlivých okresech zdaleka neodrážely míru funkčnosti místních stranických organizací. Na příkladu okresu Frývaldov naopak můžeme vidět, že KSČ se bez ohledu na počty členů a administrativní problémy dokázala v pohraničních oblastech pasovat fakticky do role místního správce. V první polovině roku 1946 na Frývaldovsku stále zůstávalo silně zastoupeno německé obyvatelstvo. Češi dle únorové statistiky tvořili jen 25,8 % obyvatel okresu, z nichž bylo 15,2 % organizováno v KSČ. Kvůli silnému zastoupení německého obyvatelstva po skončení druhé světové války v okrese až na výjimky nevznikly národní výbory. Ty, které vytvořili němečtí antifašisté, byly po příchodu české správy zrušeny. Namísto nich byli delegováni správní komisaři a posléze začaly vznikat správní komise na bázi paritního zastoupení povolených politických stran. Vůdčí roli KSČ odrážela skutečnost, že v 19 z 36 obcí v okrese byl správním komisařem, případně předsedou správní komise komunista. V drtivé většině šlo o poválečné členy strany. Aktivitu KSČ na Frývaldovsku tedy zdaleka nestimulovala jen příprava voleb, ale strana byla považována za jednoho z hlavních ochránců osob české národnosti a za garanta hospodářské rekonstrukce.436 Správní komise se postupně na základě komunálních voleb transformovaly v národní výbory. KSČ se v tomto směru snažila využít značné podpory mezi českými osídlenci a zakládáním národních výborů se zbavovala parit433 KOCIAN, J.: Československá strana národně socialistická, s. 105. 434 ŠLOUF, J.: Podvedená strana, s. 65–66. 435 SLÁMA, Jiří: Statistický rozbor československých parlamentních voleb 1935, 1946, 1990, 1992. In: Stránkami soudobých dějin, s. 237. 436 SOkA v Jeseníku, f. OV KSČ Jeseník, k. 1, I. okresní konference Jeseník, 17. 2. 1946.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270022