98
ramen hned po oblouku vzad a dolů pod tělo. Při obou variantách je záběrová fáze ukončena za úrovní kyčlí napnutou paží mírně od těla v hloubce individuálně 30–60 cm pod hladinou. Například Čertov (2012) uvádí 30–40 cm. Dlaň směřuje dolů, popřípadě částečně stranou (Brooks, 2011). Možnou eventualitou, která se však u dobrých znakařů vyskytuje jen ojediněle, je vedení ruky při odtlačování z hloubky (při absenci vr cholu trajektorie pohybu na konci přitahování) postupně šikmo vzhůru až na úroveň břicha. Zde potom nastává překlopení dlaně a změna po hybu ruky vzad a dolů od hladiny. V tomto případě je pak záběrová fáze ukončena v menší hloubce a blíže u těla. V průběhu odtlačování dochází současně k přetáčení ramen na stranu nezáběrové (přenosové) paže, která se připravuje na vstup do vody. Sou hlasné rameno horní končetiny, která dokončuje záběr, se tak postupně vrací k hladině. Dynamické dokončení záběrové fáze znatelně pod hla dinou také pomáhá vyrovnávat pánev do vodorovné polohy s hladinou. Obdobně jako v závěru přechodné fáze zaznamenáváme určité ak tivní vytváření hnací síly horními končetinami i na počátku tradičně popisované fáze vytažení, a to především u znakařských specialistů. Za znamenaná síla prodlužuje z hlediska efektivity nejen dráhu záběrového pohybu a délku působení hnací síly, ale i zrychluje pohyb paže směrem k hladině, především u znakařů, kteří záběrový pohyb dokončují dále od těla. Dílčím způsobem je tím také eliminována velikost odporu prostředí při oddálení paže od linie těla. Jedná se o krátký aktivní ploutvový pohyb ruky po dokončení tra diční druhé záběrové fáze, během kterého se ruka pohybuje dlaní šikmo vzhůru a přibližuje k tělu. Až poté horní končetina vystupuje z hlediska hnací síly pasivně k hladině. Někdy je tento ploutvový pohyb popisován jako třetí část záběrové fáze nebo je přiřazován k druhé části záběru, tzn. k trajektorii odtlačování (Maglischo, 2016). Záběrová fáze bez prodlení přechází do fáze vytažení změnou směru pohybu paže k tělu a podél těla vzhůru k hladině při tradičním pojetí, nebo pouze podél těla vzhůru k hladině u elitních znakařů. Dlaň ruky se stáčí dovnitř, zaujímá výhodnější hydrodynamickou polohou s pal covou hranou ruky směřující k hladině. Doba trvání fáze je poněkud delší než u kraulu z důvodu ukončení záběrové fáze ve větší hloubce pod hladinou, a to v obou variantách provedení. Horní končetina je převážně napnutá, záběrové svaly jsou relaxované. Vlivem přetáče ní ramen vystupuje z vody rameno nepatrně dříve než ruka. Odpor vodního prostředí při vytažení vlivem relaxovaného zápěstí udržuje ruku v poloze ulnární dukce s palcem v uvolněné opozici. Prsty ruky
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270004