Pán protektorátu – K. H. Frank známý a neznámý
Konstantin Hermann Karl (sic!) svobodný pán von Neurath Narodil se 2. února 1873 jako nejstarší ze tří synů württemberského šlechtice. Po složení maturity se stal jednoročním dobrovolníkem u pěšího pluku, nato studoval práva na univerzitách v Tübingenu a Berlíně. V roce 1901 byl Konstantin von Neurath povolán do diplomatické služby. V letech 1903-1908 působil jako vicekonzul v Londýně, v dalších letech vykonával různé funkce na ministerstvu zahraničí, na zastupitelském úřadu v Turecku, ale i (od roku 1916) mimo diplomatickou službu. Do ní se vrátil až po válce, v prosinci roku 1919. Byl německým vyslancem v Kodani, Římě a Londýně. Neurath platil za oblíbence prezidenta Paula von Hindenburga; když Hindenburg vytvořil v červnu roku 1932 tzv. prezidiální kabinet (neopírající se o většinu v Říšském sněmu), byl Neurath jmenován ministrem zahraničí. Tuto funkci si udržel také v následujících kabinetech Kurta von Schleichera a Adolfa Hitlera. Neurath platil za obhájce revizionistické německé zahraniční politiky a aktivně se podílel na jejím nacistickém modelu a konkrétních krocích (např. vystoupení Německa ze Společnosti národů, opětovné zavedení povinné vojenské služby či okupace Porýní). Hitlerovi vyhovovalo, že má k ruce tak zkušeného diplomata, jenž má renomé především v problematické Velké Británii. Neurath se stal členem NSDAP, byl vyznamenán Zlatým čestným odznakem NSDAP a Hitler mu udělil čestnou hodnost SS-Gruppenführer. To bylo v roce 1937, kdy bylo lze Neuratha ještě pokládat za zastánce „politiky síly“. Obrat přišel už koncem toho roku. Konstantin von Neurath se stal jednou z obětí aféry označované jmény dvou jejích hlavních aktérů: aféry Blomberg–Fritsch. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269907