silou rozumu daleko více, než je rozum hnací silou emocí. To znamená, že starší části mozku (plazí – smyslový, a tygří – emoční) hrají při okamžitém rozhodování v našem chování dominantní roli. Pod naší kontrolou je to jen v omezené míře. K podobným závěrům dospěl i významný neurovědec Joseph LeDoux, který uvádí, že stavbu našich mozkových spojů lze charakterizovat tak, že vazby vedoucí z emočních (z mozku tygřího) do kognitivních systémů (mozku lidského) jsou pevnější než vazby vedoucí opačně, tedy z kognitivních (mozku lidského) do emočních systémů (mozku tygřího). Prostě je to tak: emoce jsou silnější hnací silou rozumu než rozum hnací silou emocí. Možná právě proto se v mnoha historických textech píše o lásce jako o největší síle ve vesmíru. Možná právě proto Matka Tereza řekla: „Nezáleží na tom, kolik toho děláme, nýbrž na tom, kolik lásky, kolik opravdovosti a kolik víry vkládáme do svého jednání.“ Nebo svatý Augustin46, který řekl: „Chceš-li něco poznat, musíš to mít rád.“ Možná i právě proto je podstatná harmonie emocí mezi jejich investicí do procesu a k cíli – miluj to, co děláš, a chtěj od toho co nejvíc! To nezní pro nás kouče zrovna moc optimisticky, že? Vždyť my pracujeme, lépe řečeno chceme pracovat, převážně s emocemi. Ale jde to vůbec? Jiný vědec, Daniel Kahneman, behaviorální psycholog, hovoří o dvou systémech v našem mozku: • Systém jedna: vychází z tygřího mozku, je rychlejší, impulzivnější, emo tivnější, vede k implicitnímu jednání a chová se jako jakýsi autopilot, respektive reaguje bez přičinění neokortexu (lidského mozku), jakoby bez naší kontroly. • Systém dva: vychází z neokortexu, je pomalejší, konzistentnější, analytičtější, logičtější, racionálnější, a navíc ho máme pod kontrolou. Je jasné, že my potřebujeme mít pod kontrolou oba dva systémy, respektive více než pouhých pět procent našich psychických procesů, což je hodnota, kterou konstatují vědci. My chceme a potřebujeme ovládat emoce. Jde to? Když vývojově jednodušší mozková centra dominují rozvinutějším mozkovým centrům v mozku, reagujeme podle McLeana na události odehrávající se v našem životě animálně, místo toho, abychom zapojili rozum (lidský mozek), a dosáhli pochopení toho, co se odehrává. Pouze náš jedinečný lidský mozek nám umožňuje podívat se na věci s nadhledem, získat od nich odstup, přemýšlet o nich a vědomě jednat. To je pro nás
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269505