na slunci. I kdyţ jsem byl opatrný a průběţně se Andílků ptal na procentuelní stav opálení, spálení jsem se nevyhnul. Znovu jsem opomněl, ţe odpovědi poskytují výhradně jen na poloţené otázky. Samozřejmě mě zajímala jen záda a břicho. Zadní části stehen na moji nepozornost doplatily nejvíc. Při odchodu z koupaliště připomínaly hlavní chod zahradního rodinného roţnění. Absence lidí skýtá jednu z mála výhod. Voda v koupališti je krásně čistá. Dovedu si po loňské zkušenosti představit, jak by v tomto období asi vypadala za normálních okolností. Prochcaná, promaštěná a neutralizovaná desinfekcí. Prostě „chutná,“ městská polívka, uvařená na neochotě investovat do filtrace vody. Moţná jsem příliš kritický a netolerantní, ale vůbec mi to nevadí. Svůj postoj si dokáţu bravurně ospravedlnit moudrem, ţe vše má svůj smysl a důvod. Kritika okolí a druhých je počátek všímání si vlastních chyb. Kdyţ se chyby naleznou, zbývá jen pozornost zaměřit k činům směřujícím k nápravě. Ne kaţdý to však dokázal. Spousta lidí dokonce propadala beznaději a depresím z neschopnosti zrealizovat svá rozhodnutí směřující k nápravě. Vědoucí lidé měli situaci ještě mnohem komplikovanější, neboť si byli vědomi nutnosti rozhodnutí realizovat. Mnozí, i kdyţ se snaţili sebevíc, nebyli schopni své představy naplnit, přičemţ si vůbec neuvědomovali, jak mnoho pro sebe ve skutečnosti dělají. Věčné sebetrýznění a odsuzovaní se za neúspěchy jim dávalo základ k otázkám: Proč? Proč jsem takový? Proč se tak chovám? Přičemţ jim hledání odpovědí tvořilo důleţitou náplň ţivotní cesty směrem vpřed. Paradoxně i člověk, který nic nedělal jen proto, aby se mohl předvádět ve svém utrpení, vykonal pro sebe víc, neţ si dovedl vůbec představit. Neexistoval jedinec, který by se duchovně nevyvíjel. I lidé vědomě se bránící vývoji vytvářeli svými zápornými postoji nástroje pro vlastní duchovní rozvoj. Příroda je mocná a má silné mechanismy k zachování vlastní rovnováhy i rovnováhy jednotlivce. Kaţdý krok, ať je sebeodmítavější, je vţdy krokem vpřed. I krok vzad je krokem vpřed. Nic nemůţe vychýlit přírodní rovnováhu natrvalo a jakákoliv lidská snaha to učinit pouze duchovně rozvíjí původce intenzitou úměrnou jeho snaze. Coţ ho nakonec dovede aţ k potřebě šířit nalezenou pravdu. Pro doplnění myšlenky pouţiji podobenství s balónem coby symbolem lidského duchovního vývoje, zavěšeném provázkem na skobě, - 98 -
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269460