Šmuky po baronce z Levetzow (Ukázka, strana 99)

za ní nemohu. Čím dál tím lépe. Má to promyšlené, matinka. „Nežádám, abyste mne pochopil…,“ začala mírně, ale nikoliv pokorně. Dokonce jako bych zaslechl vzdor. „To vskutku nemám v úmyslu,“ úsečně jsem odvětil.

Pokračovala, jako bych nic neřekl: „Nepřišla jsem k vám ani proto, abychom společně posuzovali větší či menší vhodnost kroků, které jsem učinila a ještě učiniti hodlám!“ „Ráčila si madam uvědomit, s kým že vůbec mluví?“ zvýšil jsem poněkud hlas. Jistěže ano, s ministerským radou samostatného německého velkovévodství výmarského, známým vědcem, básníkem světového jména, ale také s pošetilcem, který se domnívá, že může nadbíhat dívce o tři generace mladší a činit jí, ehm, řekněme nevhodné návrhy. „Co je pošetilého na vážně míněné a počestné nabídce sňatku,“ chtělo se mi křičet, ale její klid, ať byl hraný nebo skutečný, mne zarazil.

Seděla dál a na rozdíl ode mne klidně pokračovala.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269415

„Můžete mne, pane rado, vyhodit, můžete mne dát i vyvést, což bude takový malý skandálek, ale ujišťuji vás, že už za týden tady o tom nikdo nebude vědět. Jen se nedozvíte více o Ulrice a nikdy ji už nespatříte.“ Že by tu přece jen byla naděje? A tak jsme přestali řinčet zbraněmi a vrátili se téměř do přátelského tónu, jako by se zrovna neodehrála jedna z největších tragédií mého dosavadního života. „Dnes dopoledne mne navštívila Jeho Jasnost sám velkovévoda Karl August a požádala mne vaším jménem o ruku mojí dcery Ulrike. Nabídla mi s tím spojené takové finanční a materiální podmínky, že se tomu sotva dalo uvěřit. Třeba moje apanáž by bez konkrétně stanovených povinností čtyřikrát převýšila plat nejlépe placeného ministra, což jste podle mých informací vy sám, pane rado…“ „To jsou přece podmínky…“ „Nemohla jsem si z pochopitelných důvodů dovolit něco podobného odmítnout, aniž by pan velkovévoda musel vyžadovat přiměřenou satisfakci. Vyžádala jsem si proto čas na rozmyšlenou, rozhodnuta ovšem, že za všech okolností vám osobně sdělím své kategorické ne 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269415

a pokusím se vás přesvědčit, abyste svou nabídku už nikdy, rozumíte, nikdy neopakoval!“ „Ulrike o tom ví? Co ona tomu říká? Má stejný názor jako máte vy, madam?“ Moje neomalenost ji na chvilku vyvedla z tempa. Po chvilce promluvila hlasem o poznání chladnějším než dosud: „Vy byste se chtěl oženit s mou dcerou bez mého souhlasu? Tomu jen těžko mohu uvěřit!

Ostatně něco takového by si sama Ulrike jistě nechtěla ani na chvilku připustit.“ Potom se však opět uklidnila a vrátila se k normální konverzaci. „Ale abyste neřekl, že mne vede k tomuto kroku nějaká nepoctivost, žárlivost, závist, nějaká skrytá vyhrůžka nebo nečestnost, jen tolik vám chci ještě říci: Na otázku, zda je Ulrike zasnoubená s někým jiným, odpovídám: Ne – není. Na otázku, zda vás má Ulrike ráda, odpovídám: Ano, miluje vás. Z čistého srdce, udělala by pro vás cokoliv na světě, dala by vám své zdraví i svůj život a neváhala by ani chvilku. Není hloupá, takže ví velmi dobře, že to není jen Křížový pramen, který zde na vás tak životadárně působí, a chtěla by se jistě, pokud by vám to mělo prodloužit život o jediný půlrok, o jediný měsíc 100 Ukázka elektronické knihy