98
meredith appleyard
•
Naděje v oblacích
16 K
dyž se vrátila k Beth a našla dům prázdný, nesmírně se jí ulevilo. Timovo auto sice parkovalo venku, ale Bethino bylo pryč. Zkontrolovala telefon a našla od ní zprávu, že si zašli na jídlo a že je zvaná, pokud se chce připojit. Anna stála ve ztichlé, prázdné kuchyni a přemýšlela, jestli si raději dá čaj nebo sklenici mléka, když v tom se vedle opět rozštěkal pes. Pak klapla kočičí dvířka a do kuchyně vběhl se staženýma ušima Albert a švihal vyděšeně ocasem. „Copak je? Ten jejich Hercules ti zase dává zabrat?“ Kocour se trochu vzpamatoval a šel se jí otřít o nohy. „Neboj se,“ tišila ho, „jsem tady a pitomý pes zavřený za plotem.“ Pohladila ho po sametové srsti, naplnila mu misku a napila se vody. Slané jídlo vyvolávalo neskutečnou žízeň, a tak si uvědomila, že Nick má pravdu a že by se měla stravovat líp. Zahnala myšlenky na Nicka, beztak v ní jen probouzely zmatek, a šla se spojit s Izzy pomocí videochatu. Měla čím dál silnější dojem, že mezi dvěma životy, které žije, se rozevírá propast. Rozhovor s dcerou by ji mohl vrátit do reality. Potřebovala se ujistit, že je stále především rodič. Izzy ale neodpovídala na volání ani na textovku. Anna po chvilce váhání tedy opět prošla dceřiny profily na sociálních sítích. Narazila na obvyklé stížnosti na závěrečné testy, na fotky s Damienem naštěstí ne. S úlevou se však dostavila i lítost jako vždy, když dceru musela špehovat. Ona se jí přece snaží věřit. Uvědomila si, že dům pro sebe nebude mít už o mnoho déle, a rozhodla se jít osprchovat. Trochu ji naštvalo, když ve své
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269398