jmenování – zvedal žaludek? Co když tohle byl ten kámen úrazu? Za těch sedmnáct let jsem ho nikdy nepřistihla, že by se díval na porno, a až po rozvodu mě napadlo, že vlastně mohl. On se mohl dívat a já jsem ho u toho mohla přistihnout. A přece mě to v manželství ani jednou nenapadlo. Je fakt, že sex se z našeho života pomalu vytrácel, ale zdálo se mi to přirozené. Mně sex nijak zvlášť nechyběl, vlastně jsem nad tím ani moc nepřemýšlela. Prvořadé pro mě bylo, že si stále rozumíme. Ale co když celou dobu trpěl, protože se musel spokojit s málem, protože mi nemohl sevřít rukama hlavu a vrazit mi ho tam a tisknout mě dlaněmi, prudce přirážet svým ptákem, až bych se skoro dusila a dávila, až by mi tím tlakem lezly oči z důlků a rozmazávala se řasenka? Přemýšlela jsem nad tím hlavně proto, že si tak rychle našel náhradu. Neopustil mě kvůli ní, ale netrvalo ani měsíc a byla tam. Jako by se jedna osoba dala vyměnit za jinou bez jakýchkoli problémů, jako když si člověk něco koupí, není s tím spokojen, a tak to jde prostě druhý den vrátit. Za sedmnáct let vrátit. A požadovat něco jiného, nového, lepšího. A dostat to. No dobře, pusu ani zadek jsem mu sice nikdy nedala, ale kromě toho jsem mu toho dala strašně moc. Ze sebe. Ze své energie, ze svého času, ze svého života. Až když bylo naše manželství v posledním tažení, ovládla mě apatie, dny ubíhaly, přestala jsem projevovat zájem – ano, aha, jak chceš, dobře, přestala jsem mu se vším pomáhat, jak jsem to měla ve zvyku dlouhých sedmnáct let, a už jsem jen čekala, kdy mi to řekne. Neopustila jsem ho, nechala jsem to na něm, 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269073