První z dvojčat začalo vycházet ven zadečkem napřed. Land mann se dal do křiku, když zjistil, že se to dítě rukama zakleslo do druhého. Hlavička mu zůstala uvnitř, a tak by obě děti nezachránil před udušením ani císařský řez. Ve tři čtvrtě na šest přišel na sál dr. Unger, aby předčasně nastoupil ranní službu a postaral se o matku těch dětí, protože Käthe, dr. Landmann a dr. Geerts odcházeli ze sálu zcela vyčerpaní. „Omlouvám se vám, Käthe. Prosím vás, přijměte mou omluvu,“ ozval se Kurt Landmann. „Tuhle nepříčetnost jsem předtím zažil jen v lazaretu.“ „Teď bychom se ještě neměli rozcházet,“ ozval se dr. Geerts. „Nebo chcete radši hned domů, paní Odefeyová?“ Käthe zavrtěla hlavou. „Navrhuju, abychom zašli nahoru na oddělení a dali si silnou kávu. Žádnou náhražku. A pak se projdeme kousek kolem kanálu, abychom se provětrali,“ pokračoval Geerts. „Zcela souhlasím, pane kolego.“ Landmann se podíval na Käthe, která přikývla, ale ještě nebyla schopná mluvit. „Musíme informovat manžela,“ připomněl Geerts. „Ten hlídá malou dcerku doma. Zanechal telefonní číslo sousedů.“ „Já to zařídím,“ slíbil Landmann. „Aspoň že se nám podařilo zachránit matku.“ Na kanálu plavaly kachny, ve stromech zpívali ptáci. Jak ale mohl být den tak krásný, když v ranních hodinách přinesl tolik utrpení a zoufalství? „Ta žena už nebude moct mít děti,“ prohodil Geerts. „Pochybuju, že by vůbec byla ochotná podstoupit ještě jeden porod,“ mínil Landmann. Käthe se s dlaněmi na tváři rozvzlykala a Kurt Landmann ji útěšně objal.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269039
PROSINEC 1923
unge si vůbec neuvědomil, že se dral dopředu, když nastupoval do taxíku. Ten druhý pán zůstal stát před nádražím se čtyřmi kufry a vrhl na něj vzteklý pohled, který si Carl Christian Bunge neuměl vysvětlit. Taxikář však už zahýbal na Dammtordamm a odtud do GorchFockWall směrem na Altonu. Na téhle křižovatce byl tedy provoz! Celková situace se opět lepšila, bylo to cítit v celém městě. Gustav Stresemann udělal dobře, že zastavil hyperinflaci a zavedl rentovou marku. Jenže mu to k ničemu nebylo, už byl opět pryč, zůstal po něm jen oblek nazývaný stresemann: černé jednořadé sako, šedá vesta, proužkované kalhoty. Bunge měl taky jeden oblek v šatníku. Málem to řekl nahlas, jenže šoférovi byl jak oblek, tak i fakt, že Bunge opět stoupá nahoru, naprosto fuk. Nyní se pokusil o své štěstí s koalicemi Wilhelm Marx. Jenže stejně se nic nedařilo, ať už byl kancléřem sociální demokrat, nebo konzervativec z Německé lidové strany jako Stresemann, nebo lidé z katolické strany Centrum jako Marx. Občané se sotva měli líp než krátce po válce, kdy byla na pravici reakce a na levici bolševici. Nad pokusem o puč před Feldherrnhalle v Mnichově počátkem listopadu se dalo jen kroutit hlavou. Tihle vášniví Bavoráci, a osnovatel měl být dokonce Rakušan. Právě jeli ulicí Grosse Freiheit. Tam by měl zase zajít, do toho lokálu Hippodrom, a nahoře na rohu ulice Hamburger Berg do Heckelovy restaurace, kam chodíval už zamlada. Čtyři sta sedmdesát miliard marek za bochník chleba. Dobře,
B
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269039
že ty časy jsou už pryč. Mohl si dopřát něco lepšího než jen chleba. Deset dolarů stačilo jednomu na měsíc k přežití. Sto dolarů byl luxus. A ten si vychutnával s Guste. Dobrotivá Guste. Srdce má na dlani, to říkal stále. Třebaže ta dlouhonohá jménem Margot byla taky mimořádně laskavá. S Margot se seznámil před osmi dny ve vlaku do Berlína; hned ji pozval do jídelního vozu, objednal jí sekt a přiťukl si s ní svým plzeňským prazdrojem, poté si vyměnili adresy. Margot bydlela v Altoně v bytě s přítelkyní, obě herečky. Byla právě na cestě k pohovoru o angažmá a nadchlo ji, že on dělá do gramofonových desek. Tenhle obchod byl lákavější než nudný kaučuk. S jakými lidmi se tady setkával. Ten den šel do Potsdamer Strasse na jednání ve firmě v budově VoxHaus, kde od 29. října fungoval rozhlas. Úctou mu vstávaly vlasy na hlavě, když pomyslel na to, jak tam onen večer v říjnu tenhle Knöpfke pronášel zahajovací projev. Pozor, pozor! Zde je vysílač Berlín ve VoxHausu na vlnové délce 400 metrů. Vážené dámy a pánové, oznamujeme vám, že dnes začíná zábavná rozhlasová služba, která bude bezdrátově vysílat hudební pořady. Uprostřed toho chaosu konečně něco hezkého. Reparace, separatismus, revolty a jeden dolar za 4,2 bilionu papírových marek. Jak bylo příjemné, že to všechno bylo pryč a člověk mohl zase vydělávat. Jen Idu musel bohužel zklamat. Peníze vězely ve firmě, a tak je zatím ještě nemohl nahrnout Campmannovi k nohám, aby splatil staré dluhy; dokázal vrátit jen menší část. Dcera by ho uvedla do velkých rozpaků, kdyby Campmanna opustila. Bunge si byl jistý, že by bankéř úslužnost zetě okamžitě odložil ad acta a požadoval by vrátit celou částku najednou. Snad by Bunge přece jenom mohl brzy přijít k většímu bohatství, kdyby gramofonová společnost Diamant, stejně jako Lindström AG, vystrčila tykadla do zámoří. Vždyť Jižní Amerika byla pro něj důvěrně známá oblast. 100
Ukázka elektronické knihy