Ondra „Ondra je moc fajn kluk,“ Štramanda celá září. „Líbí se ti, že?“ usmívá se kapitánka Marion. „Je takový jiný. Plný elánu. Člověk mu může věřit. Mám pocit, že je opravdový. Ne nějaký přešlechtěný podvodník.“ „Jo, Ondra je poctivý kluk po dědečkovi.“ Marion s pochopením sleduje, jak se jdou projít oba mladí, Ondra s Alicí. Pomalu mizí v šeru. Kytaru
převzal
děda
Ondry,
vedoucí
kriminalistické
laboratoře Gabriel Ptáček zvaný Taťka. „Procházka pod hvězdami dokáže zázraky,“ říká Marion. Zhluboka se nadechuje čistého vzduchu. „Tohle v Praze nemáme,“ vzdychne. Všichni zpívají z plných plic. Taťka kytaru ovládá bravurně, umí spoustu písniček. Táborák pomalu dohasíná. Z dáli se vrací Štramanda s Ondrou. Oba jsou jako náměsíční. Přisednou k ohni a zpívají s ostatními. Přitom se naplno vnímají. Většina šla spát až k ránu. V neděli přijíždí Mirek, syn Taťky, s manželkou Jarmilou a dcerou Adélkou. Chystá se slavnostní oběd.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269038