ale my jsme utekli.“ Po tváři jí stekla osamocená slza. „Bylo mi sedmnáct. Připadalo mi, že jednáme správně, víš? Vyhledali jsme šamanku a spojili své duše, abychom byli spolu kdekoli na světě. Otec nás stále pronásledoval. Tolik jsem Versena milovala.“ Odmlčela se a otřela si slzy. Tiše jsem čekala, až dovypráví, ale už teď se mi z toho chtělo taky brečet. Najednou jsem věděla, jak to skončí. Objala se rukama. „Napadly nás bestie. Klan Pavouka. Naši mě zachránili, ale jeho jim nechali. Nevěděli, že jsme spojeni duší, a odsoudili nás tak oba k smrti. Ale Versen nezemřel. Jed bestií ho pomalu měnil a já vše prožívala s ním. Do poslední chvíle. Když jsem se probrala z bezvědomí, vypadala jsem stejně. Žádné pruhy na kůži.“ Hořce se pousmála. „Jenže spojení duší nic nezruší. Versen ke mně mluvil, vábil mě. Často jsem viděla jeho očima — vraždil, mrzačil, opíjel se krví. Málem jsem z toho zešílela a stala se Stínem. Stínovou bestií, kterou by nikdo neodhalil, dokud by nebylo pozdě.“ Seděla jsem s pusou dokořán a neodvážila se ani pohnout. Stínová bestie. Tohle už jsem někdy slyšela… Ondra měl v Zarně meč… stínobijec… „Pak Eldar našel správnou metodu meditace, která ode mě držela Versena dál. Zachránil mě.“ „A bez Eldara to nefunguje?“ „Zkoušela jsem to, ale nejde mi to. Daří se mi tlumit jen bolesti hlavy. Když medituji s tebou, je mi lépe, ale Versenův vliv to nezastaví. Proto se chovám divně. Mluví ke mně a někdy vidím to co on. Snaží se mě ovlivnit.“ Kousla se do rtu, najednou vypadala vyplašeně. „Vím, že to zní šíleně, ale Tajemní to nesmí zjistit. Kdoví kam by mě zavřeli.“ „Neboj, nic neřeknu. Jak ti můžu pomoct?“ „Potřebuji najít správnou techniku meditace, cokoli, co by mi pomohlo Versenovi odolat. Možná nám pomůže to, co se mi stalo včera v noci. Proto jsem s tebou chtěla mluvit.“ Zpotily se mi dlaně, když jsem si na včerejší noc vzpomněla. Na Eldara. V břichu jsem cítila takový podivný plíživý
94
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269008