Jejich druhá šance
97
„Díky. Ale není to jako za starých časů. Kdyby to tak bylo, asi bych tu vůbec nebyl,“ poznamenal suše. Rozbil si jedno vajíčko a začal ho loupat. „Hnědá vajíčka?“ Přikývla. „Ano, máme teď hejno vzadu za domem. A taky bylinkovou zahrádku. Když tvůj otec onemocněl, přešli jsme na organickou stravu.“ Matt svraštil obočí. „Byl nemocný?“ Donna přestala míchat. Ztuhla, ale nepodívala se na něj. „Tys o tom nevěděl?“ „Ne. Co s ním bylo? Je pořád nemocný?“ V té chvíli do kuchyně vstoupil Alfréd. „Na tohle by ses měl zeptat svého otce sám, Matte. Neměli bychom o něm mluvit za jeho zády.“ Matt potřásl hlavou. „Komunikace mezi mnou a jím? To se nestane. Kdo mi řekne, co se tady děje?“ Donna se pomalu otočila a on viděl, že má ustaranou tvář. „Nechceme ti dělat starosti, Matte, ale tvůj otec měl… potíže. Nebyl sám sebou.“ „Chceš říct, že byl ještě větší mizera než obvykle? Donno, neublížil někomu z vás?“ „Ne! Tak jsem to nemyslela.“ Podívala se na řidiče. „Pomoz mi. Nevím, jak to říct. A měla bych vůbec?“ Alfréd vydechl. „Počkej.“ Nahlédl za roh a pak zavřel dveře do kuchyně. „Fajn. Jsou ještě nahoře.“ Kdo? Alfréd se opřel o kuchyňský pult vedle Matta. „Tvůj otec prožíval ten rozvod velmi těžce. A už předtím, když se vaši hádali, bylo to pro něj hodně špatné.“ „A kdy se nehádali?“ zamumlal Matt. „Ano. Ale poté, co jsi odešel, se to zhoršilo. Nebyl jsi tady a neviděl jsi to. Ale bylo to strašné.“ „Tehdy se začala projevovat jeho nemoc,“ pípla Donna. Matt si prohrábl vlasy rukou. Co se mu to ti dva snaží říct? „Vysyp to, Alfréde. Tohle tajnůstkářství mě ničí.“ „Tvůj otec řídil Harper Industries. Nikdo nevěděl, jak je to s ním špatné. Jak byl nemocný,“ řekl Alfréd pomalu. „Kdyby to zjistila konkurence, byl by to konec. Tvůj otec mohl ztratit firmu, kterou budoval jeho otec a dědeček.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268767