Košili měl vytaženou. Ze střelné rány vytékal pramen krve. Jasně červené; tepna, nikoli žíla. Střela vnikla dovnitř přes podpažní jamku, kde se stýkají nervy a cévy. Dash už byl venku z dodávky. Pomáhal Valeovi do sedu. „Pomozte mi s kamarádem,“ řekl Sáře. „Buďte tak laskavá.“ V jeho zdvořilém, klidném tónu bylo cosi podivně panovačného. Nepropadal zoufalé panice jako Vale ani oslepujícímu hněvu jako Carter. Dash jí připadal jako člověk, který dokáže svůj vztek vytasit jako meč. A ona si opravdu nepřála ocitnout se na druhém konci jeho ostří. Společnými silami zvedli Valea do stoje. Dotáhli ho k dodávce. Sám se dokonce nasoukal dozadu. Sára ucítila na rameni Dashovu ruku. „Sundejte si to, prosím, madam.“ Všiml si jejích hodinek. Sklonila hlavu a rozepnula si řemínek. Nepodala je Dashovi, hodila je mezi stromy. „Děkuji vám,“ řekl, jako kdyby si to přesně takhle přál. Mávl na Michelle. Nemusel jí dávat žádné rozkazy. Mlčky mu pomohla vyndat řidiče z dodávky a přenést ho do BMW. Proč je tak poslušná? Carter zašeptal Sáře: „Stejně tě ošukám.“ Dosedl do dodávky na zadek a ztuhlou nohu pomalu sunul po podlážce. Dveře u řidiče zaklaply. Michelle si zapnula bezpečnostní pás. Nastartovala. Položila obě ruce na volant. Dívala se přímo před sebe a čekala, až jí řeknou, co má dělat. Proč? „Potřebuju ještě pár vteřin.“ Dash otevřel dvířka nádrže u BMW. Z kapsy vyndal nouzovou signalizační světlici. Odjistil ji a na konci, který vypadal jako obrovská hlavička zápalky, se rozblikaly bílé jiskry. „Asi byste si měla pospíšit,“ řekl Sáře. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268712