Page 1

98

Hlavu mírně vzhůru, ženy!

V předchozích částech jsme nahlédli do života žen z více úhlů pohledu. Věnovali jsme několik řádků porozumění jejich proměnám v symbolických čtyřech ročních obdobích ženy. Podtrhli jsme důležitost role mámy a táty a jejich specifické úkoly ve vývoji dcery. Představili jsme rovněž pohled na to, co to je ženství, kde se rodí, co ho ovlivňuje, jaké místo v životě ženy mají jiné ženy. Zabývali jsme se i tím, jakou moc mají slova pronesená lidmi, které dítě, v našem případě dívka, vnímá jako autoritu. To vše buduje její obraz o sobě, její sebevědomí, její sebeúctu a její vztahování se k sobě. Ať chceme nebo nechceme, máme s rolí muže a s rolí ženy spojená nějaká očekávání. Věnoval se tomu významný psycholog K. G. Jung, který tato očekávání shrnul do několika modelů, archetypů. Poukázal na to, že celistvost člověka spočívá v naplnění těchto rolí, v jejich vzájemné provázanosti. Připustil také, že některé role jsou v určitých obdobích výraznější než druhé. Nelze také popřít, že role, které se zdají být přiřazené výhradně k mužství, se objevují u žen, a naopak. Tomuto tématu jsem se věnovala již v knize Hlavu vzhůru, rodiče!, proto věrní čtenáři laskavě prominou, když se v něčem budu opakovat. Zkrátka tématika několika tváří ženy sem patří a bez ní by tato kniha postrádala důležitou část. Když jsem v některé z předchozích kapitol sahala do svědomí prostřednictvím vnitřních motivátorů či pohaněčů, v určité míře jsem se dotýkala těchto očekávání. A také jsem předesílala, že na pokynech, resp. vnitřních motivátorech není nic špatného, pokud s nimi umíme zacházet v daném kontextu, s respektem k sobě a k druhým. A dokonce pokud jsme schopni je někdy využít a jindy utlumit. Jenom připomenu, že mojí hlavní pracovní náplní je práce s rodinami v rozvodové a porozvodové situaci. Naprosto převažujícím prvkem rozpadu těchto rodin jsou nenaplněná očekávání: Není takový, jaký by měl jako manžel nebo jako otec být, očekával jsem její péči o děti a ona umí pečovat jenom o sebe, a další a další zcela oprávněné důvody. Když pročítám komentáře k tomuto tématu na sociálních sítích, vnímám, že jsme až velkohubí, pokud se situace netýká přímo nás. Lhostejnost zabalená do pláštíku všeobjímajícího respektu a tolerance vydrží, pokud se nás tyto skutečnosti bytostně nedotýkají. Když objevíme záblesky nenaplněných očekávání u sebe, pak zcela změníme optiku a naše věty začínají: Čekal/a jsem, že…, nemyslel/a jsem si, že…, ale to snad nemyslí vážně…, nebo taky kdyby aspoň…, proč, když… To jsou počáteční úryvky vět, kdy prozradíme sami na sebe, že žijeme s očekáváním, že máme určité představy, podle kterých hodnotíme, zda my sami, druzí nebo svět je v pořádku. Když jsou očekávání a realita v souladu, jsme spokojení. Když se liší v tom, že realita je lepší než očekávání, jsme příjemně překvapeni. Když je však realita horší než naše představy a očekávání, jsme zklamaní, nahněvaní. Máte to stejně? Máte obdobnou zkušenost v životě jako já? Nebo se vám podařilo vypěstovat zónu životní neutrality, zónu bez očekávání, a tudíž nezažíváte ani milá překvapení a ani zklamání?

8.1  Unisex, nebo přece jenom jsou nějaké rozdíly mezi muži a ženami? Muž a žena nejsou jedno a totéž. Ženství a mužství není totožné. Jsme jako lidské puzzle. Jsme anatomicky, psychicky i sociálně nastaveni na vzájemné doplňování. Za tímto tvrzením si stojím navzdory mnoha moderním teoriím a tezím. Až příliš často se setkávám s lidmi, kteří jsou přímými důkazy, že v sobě tato očekávání nosíme. Když se hledal symbol pro ženu a muže, pro vyjádření příslušnosti k pohlaví, našly se symboly v astronomii, planety Merkur a Venuše. Každý z nich nabízí mnoho různých vysvětlení,

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268528


Čtyři tváře ženy (a to nejméně)

99

určité vzorce, kterými lze interpretovat osobní vnímání reality. Líbí se mi pojetí, že se jako člověk skládáme ze dvou částí, muže a ženy. A skutečně, i děti jsou spojením otce a matky, spojením dvou základních elementů pro vznik nového života. Já osobně v tomto symbolu vidím tři základní prvky. Za prvé uzavřený kruh. Jedinečnost a celistvost. Možná symbolické vyjádření toho, že jde o něco vědomého, daného, propojeného s racionalitou. Propojení srdce a rozumu. Vyjádření prostoru pro zahnízdění. Prostoru chráněného, uzavřeného a ohraničeného. Při pozorném vnímání symbolu ženy upoutá statičnost, nepohnutelnost. Proti dynamice symbolu muže je to pravý opak. Za druhé je nápadná vzpřímenost tohoto symbolu. Evokuje důstojnost, vznešenost, životní odhodlání. Kromě toho jako by symbol vyjadřoval základní schéma člověka – hlava, trup, ruce, nohy. Možná šablona na vytváření člověka. A žena čas od času tuto šablonu ve svém životě využije – i když do ní nezasahuje, mustr má vtisknutý ve svém symbolu. Za třetí je patrná kombinace dvou směrů – svislé a vodorovné linie. Svislá je pro mne symbolem růstu, symbolem péče, symbolem budoucnosti, stručně řečeno – orientace ke smyslu bytí. Snad i symbolem tajemství mezi nebem a zemí, což dle mého názoru může být mateřství. Vodorovná linie, horizontála naznačuje rozměr otevřené náruče, přijetí lásky, vztahů – zkrátka orientace na lidi. Rozum a cit, který se projevuje v činech. Orientace na každodennost. Když se tyto dvě linie protnou, nabízí tento obrazec zase několik symbolických podnětů. Napadá mne symbol první pomoci, symbol zdravotní, ale i jiné péče. Jako základna, kde je pomoženo, kde se dostává utišení bolesti, pofoukání odřenin na duši i na těle. Jinou rovinu protnutí těchto přímek vidím jako kříž. Patří k ženě? Já si myslím, že ano. Že je připravena, nebo spíše vybavena, unést dlouhodobou zátěž, milovat navzdory, nevzdávat to, i když se může zdát život těžký. A v neposlední řadě mi připomíná dva předměty. Klíč a kotvu. Žena, matka je z mého pohledu klíčem k duši dítěte, klíčem k jeho náhledu na sebe, na druhé a na život. Klíčem, který odemyká potenciál dítěte. Může být ale i klíčem, který na dlouhá léta dítě zamkne. Tou nejmilejší symbolikou znaku ženy je pro mne kotva. Jako základní životní ukotvení, jako propojení s kořeny rodu, jako spolehlivá základna. Když se začne dítě vydávat k poznávání světa, tak se k této kotvě vrací. Když se ocitne v životních turbulencích, pak je dobře, když tato základna, matka, žena poskytne zklidnění, utišení, odpočinek. Jednoduchá grafická značka, která nabídne mnohovrstevný pohled. Žena v tisíci proměnách, symbol, jenž nabídne vždy znovu a znovu nový podnět k zamyšlení, k hledání a objevování. Výzvu k prověřování, ověřování, potvrzování nebo opravě. To je pro mne symbol ženy. To je pro mne obraz, který mluví sám za sebe. A každý z nás si ho může přeložit po svém.

8.2  Čtyři + jedna tvář ženy Kdosi kdysi řekl, že očekávání ničí vztahy. Možné to je, ale ruku na srdce, jde vůbec zbavit se očekávání? Prý se tak zabrání zklamání. Už jsem dost stará na to, abych mohla sama za sebe potvrdit, že očekávání v sobě prostě máme. Nosíme je, někdy i hýčkáme. Umožňují nám nějak

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268528


100

Hlavu mírně vzhůru, ženy!

rozumět světu, třídit podněty a informace a podle toho nahlížet na realitu. Někdy jsou na obtíž a vytvářejí spíše napětí, jindy nám pomáhají formovat nás samotné, případně poskytovat jakési rámce pro chování jiných. Tato očekávání vyplývají z rolí, které zastáváme. Uvedu příklad: Pokud nastoupíte do tramvaje, pravděpodobně očekáváte, že řidič bude řídit a bude tuto svoji profesi vykonávat zodpovědně s ohledem na svůj úkol. Asi byste se divili, kdyby najednou vystoupil ze své kabinky a začal vám měřit krevní tlak nebo vás učit anglicky. Rozumíte, co mám na mysli, když tvrdím, že s určitými rolemi máme spojená očekávání? Tak jak je to potom s ženami? Máme vůči nim nějaká očekávání? Ano, nebo ne? Je to vůbec v dnešní zneutralizované době možné, a ještě k tomu správné? I když je věda téměř všemocná, zatím jsem nezažila, že by někdo očekával od muže, že se ujme kojení. Týká se toto očekávání žen? To, co může být ve hře, je, jestli se toho zhostí, s jakým postojem, v jaké míře a jaký to bude mít dopad na okolí. Jaká jsou tedy očekávání týkající se žen? Jaké role se s nimi archetypálně pojí? Budeme s nimi souhlasit, nebo je vše už překonané? Podívejte se společně se mnou a hledejte. Nakolik tyto role plníte, v čem jsou pro vás samozřejmé, ale také v jaké oblasti musíte vynakládat velké úsilí, abyste je naplnila. Přibližně v těchto intencích chci předložit rolová očekávání u žen, která nosíme v sobě. Jak muži, tak ženy. Jak mladí, tak starší. K. G. Jung tato očekávání, požadavky na role, nazývá archetypy. Praobrazy, něco, co je v tzv. kolektivním nevědomí lidstva, co se předává z generace na generaci zcela bezděčně, v rámci kulturních vzorců a v podmínkách, v nichž žijeme. Mužské archetypy válečník, milovník, král a mudrc doplnila družka K. G. Junga T. Wolfová o ženské archetypy. Sdružila charakteristiky žen do čtyř tváří, do čtyř archetypů: matka, hetéra, Médea a Amazonka. Matka představuje pečující vztah, hetéra zosobňuje erotickou stránku ženy. Médea je vyjádřením ženské intuice a inspirace a Amazonka poukazuje na veřejnou angažovanost ženy. Podívejme se na archetypy ženy, její tváře poněkud z jiného pohledu. Možná v něčem korespondují s již uvedeným, ale přesto si dovolím provést vás vlastním náhledem na charakteristické znaky ženských archetypů.

8.2.1  Pečovatelka Vraťme se ke slovu očekávání. Očekává se od ženy tato její role? Očekává se, že bude schopná, ochotná pečovat a umět to? V oblasti, ve které se profesně pohybuji, se víceméně bere na vědomí, že se může stát, že některý muž tuto složku postrádá. Nezajímá se, neumí se postarat o děti, o domácnost, když je např. závislý na alkoholu. Když se ovšem totéž objeví u ženy, jeví se to jako daleko závažnější narušení a ohrožení rodiny a dětí. Prostě, od ženy se role pečovatelky očekává. V jakých oblastech se archetyp či tvář ženy, resp. role pečovatelky projeví? Součástí žen je potřeba pečovat – o sebe, o druhé nebo o prostředí. Péče je jedním z mohutných projevů vztahu k něčemu nebo někomu. Péče znamená, že nám záleží na pohodě někoho druhého a poskytneme své možnosti a dovednosti. Péče také znamená, že potřebujeme dělat život, lidi spokojenými, krásnými a příjemnými. Péče může rovněž znamenat, že máme potřebu ovlivňovat dění, aby neslo naši stopu.

Ukázka elektronické knihy

Profile for Kosmas-CZ

Hlavu mírně vzhůru, ženy! (Ukázka, strana 99)  

Hlavu mírně vzhůru, ženy! (Ukázka, strana 99)  

Profile for kosmas-cz