Page 1

Až nyní si všiml. Toho, co prve přehlédl jako nedůležité.

99

Žebřík. Ruka mu v zoufalém gestu vylétla k přilepenému vousu a on si jej celou dlaní zakryl. O vysokou lampu na druhém chodníku byl opřen žebřík a nyní po něm lezl nějaký muž s provazem v ruce. Oblouk lampy byl z litiny s ozdobnými zákruty. Mezerou v jedné z nich muž protáhl dlouhý provaz, pustil jej na zem a s druhým koncem sestupoval po příčlích dolů. Dav ječel a přehlušoval řečníka na náklaďáku, jenž se snažil provokovat dav, ale nebyl slyšen a nebylo ho nyní třeba. Mori už byl pod lucernou. Chvíli jako by se nic nedělo, pod lampu se v té vřavě nedalo dohlédnout. A pak se najednou provaz zavlnil, napnul a do výše se z davu vznesla postava, na krátký okamžik se zastavila v pohybu a pak se znovu o stejnou vzdálenost posunula. Byla teď nohama dobrý metr nad hladinou hlav. To už nebyl jekot, byl to výbuch, exploze animálního řevu. Vyhřezlá nenávistná pomstychtivost byla uspokojena beze zbytku. Lidé v jeho bezprostřední blízkosti křičeli, tleskali, smáli se a plni zaujetí sledovali exekuci. Zavřel na okamžik oči za tmavými brýlemi, ale mozek dál promítal na sítnici obraz rozbité tváře zkřivené hroznou bolestí, již Morimu působil stažený provaz kolem krku a jeho vlastní váha. Muž s tlampačem na autě extaticky vykřikoval hesla a dav odpovídal. Vzpamatuj se! Musíš pryč! Není čas! Znovu se rozhlédl kolem sebe a zjistil, že vzrušené divadlo odpoutalo masu od zdi domů a kolem ní se uvolnila cesta. Vykročil tedy a prodíral se řidším zástupem po chodníku, až se dostal těsně k náklaďáku obstoupenému muži s puškami, kteří zřejmě měli

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268480


100

za úkol chránit řečníka, nebo nepustit nahoru nezvané mluvčí, či třeba ženy obdivující hlasatele ze střechy kabiny. Prohlédl si zblízka muže s troubou. Pcha! Mladý revolucionář. Nejsi ještě, mladíku, ve věku, abys mohl řídit a vést někoho jiného než těch pár oddaných hlupáků s flintama. Oblouzněnému davu je to jedno, ale kdybys chtěl rozkazovat někde od stolu, vysmějí se ti. Výraz psychopata v záchvatu má zde svoji přitažlivost, ale kdyby se vám převrat hypoteticky podařil, zbavili by se tě hned, jak by se situace uklidnila. Jakabův odhad nebyl jen nepodloženým plácnutím, nabyl jej vlastními zkušenostmi, znalostí psychologie i znalostmi typologie postav v systémech a organizacích. Mýlit se mohl, ale nestávalo se mu to často. V lepším případě by tě jen uklidili do čela uměleckého svazu, nebo bys byl předsedou organizace bojovníků za svobodu. Ale máš v sobě příliš viditelnou nezdravou ctižádost. Skončil bys ve škarpě, hochu, ani o tom nevíš a nezažiješ to, protože tenhle příšerný tyátr skončí špatně pro každého z vás. Jistě je tu i spousta tajných od ÁVH s dobrou pamětí. Umí být nenápadní. Možná některý z nich svírá jednu z pušek tady před autem a tváří se, že je spolehlivým dělníkem z továrny… Obešel náklaďák a za ním bylo lidu podstatně méně, ale i tak byla ulice zcela zaplněna. Proplétal se mezi nimi s hlavou skloněnou. Už toho viděl dost, víc nepotřeboval. Na chvíli se opět dostal do sevření, to když vedli další čtyři zadržené a lidé lační po krvi a pomstě se hrnuli k eskortě a snažili se skrz ni zajatce udeřit nebo na ně alespoň plivnout. Ostraha s puškami jim bránila jen chabě, nahodile, bez zájmu, jen tak, aby to příliš nezpomalilo pochod. Ty čtyři zahlédl jen krátce a nikoho mu nepřipomínali. Vedli je k náklaďáku a za chvíli se dav opět o něco rozestoupil a uvolnil. Na dvou dalších lampách viseli oběšení a mezi nimi zůstala jedna lampa volná.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268480


Symbolika v jeho mysli dodala své a on cítil, že se mu sevřel žaludek. Za lampou je ulička, do které mířil. „V kritických chvílích rozhodují maličkosti, to si pamatujte, soudruhu Némethe!“ Přidal do kroku, až několikrát vrazil do stojících, nebo jdoucích proti. Po jedné srážce spadl nějaký mladý chlapec na zem. Několik tváří se na něj zahledělo. Zastavil se, pomohl chlapci na nohy a omluvil se. Mladík odvětil, že to nic, a pokračoval svou cestou. Jak zmizela jeho drobná, od pádu zaprášená záda ve spleti postav, obrátil se od nich svým směrem, aby nabral znovu správný kurz, a zvedl bezděky oči ke dvěma viselcům. Blíž visel polonahý muž s krvavými šrámy na odhalených částech těla a bankovkami nacpanými v rozbitých ústech, a dál za prázdnou lucernou visela postava v ženských šatech s havraními vlasy. Z úst mu tiše vyklouzlo kvílivé zaúpění, celé tělo jako by se prudce zaplnilo tepající krví. Marie! Marie visící! Marie uvláčená! Marie s jedním střevícem! Marie se svěšenýma rukama podél těla! Marie, do které teď udeřila rozčepýřená fúrie parapletem. Marie – mrtvá! První nával hrůzy odezněl a on zapochyboval. Ne, to není ona! To přeci nemůže být ona! Tyhle šaty přeci neznám! Svěšená tvář sice není skrz vlasy příliš vidět a vzhledem ke krvi na ní by ani nepomohla nic rozeznat, ale jistě to nebude ona! Jak poznat podobu v rozbitém, pověšeném tělu? Uklidni, se, proboha! Ne! Určitě ne! Není to ona! Nesmí to být ona! Před očima se mu zatmělo, kolena povolila a on se sesunul k zemi. Kolem něho burácela vichřice a procházela skrz něj, jako by neměl žádné tělo. Přepadl dopředu, skryl hlavu do dlaně a druhou se

Ukázka elektronické knihy

101

Profile for Kosmas-CZ

Kolem Jakuba (Ukázka, strana 99)  

Kolem Jakuba (Ukázka, strana 99)  

Profile for kosmas-cz