Světla na moři (Ukázka, strana 99)

­ arev, které se vlnily nebeskou kupolí jako rozostřený závoj b očarovaného místa. Z jeho zasnění jej náhle vytrhl záblesk oslňujícího světla.

Podíval se dozadu a všiml si, že žárovka ve svítilně bliká.

Harold obrátil zrak k obloze, ale vzhledem k elektrickému osvětlení za sebou polární záři dokázal jen lehce vytušit.

Otočil se směrem k domu a pod bedlivým pohledem Mary Rose vyšel tři schody přístřešku. Zastavil se pod svítilnou a uslyšel nezaměnitelný praskavý zvuk, který vydává elektřina, když je povolený závit žárovky.

Harold zvedl paži a začal žárovku přišroubovávat, ale přitom spatřil čůrek krve, jenž vytékal z rány na ruce. Náhle jako by mu na ramena dopadla žlučovitá barva elektrického světla. Odtáhl roztřesenou a od krve ušpiněnou ruku, vrásčitou následkem vody a stáří, postřehl škrábance od oceli na drsném županu a pocítil vlhkost z prken, jež mu prostupovala tělem skrze bosé nohy. Přestože byl zalitý zářivým světlem, znovu cítil, jak ho pohlcuje mrazivá temnota, ve které málem zahynul, znovu spatřil Dylanovu nejasnou blížící se siluetu a opanoval jej strach, jako tenkrát, když o něj přišel ve vlnobití bouře, a jejž pocítil před necelou hodinou při pomyšlení, že už Mary Rose nikdy neuvidí. Obrátil pohled směrem k ní, ale blikající elektrické světlo bylo tak oslnivé, že jen stěží rozlišil její tmavý obrys splývající s mořem. Poté znovu pohlédl na žárovku. Pomalu zvedl paži a začal jemně otáčet rozžhavenou koulí. A světlo, jež s takovým úsilím rozsvítil a které jej málem připravilo o život, náhle zhaslo.

Jakmile jeho zorničky znovu přivykly tmě, spatřil Mary Rose zalitou ve zlatavém světle polární záře. „Proč jsi zhasl?“ zeptala se Mary Rose.

102 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268476

„Nezhasl jsem,“ odpověděl Harold a ukázal na oblohu. „Právě jsem rozsvítil.“ Mary Rose znovu pohlédla směrem k moři a teprve tehdy Haroldova podivná slova nabyla smyslu. Bez přerušovaného blikání žárovky se celá obloha ozářila mnohem silněji a nejasné žluté světlo, které až do té chvíle představovalo přízračný vjem, plně zaplavilo noc. Delfín se znovu vynořil z vody a Mary Rose si na vteřinu pomyslela, že se snad naučil létat. V novém světle se tělo zvířete jevilo ostřeji. Zřetelně viděla silné ocasní svaly a vodu stékající po ohnutém hřbetě a usmívající se rypák. Harold v tichosti sešel ze schodů a vrátil se k Mary Rose, zatímco vlnící se brázdy polární záře měnily své zabarvení.

Ta podivná světla zalila moře a oblohu a zmocnila se noci. Harold a Mary Rose nikdy nebyli svědky něčeho tak nádherného. A navzdory mokrému oblečení a ledovému vzduchu od moře jim nebyla zima. Vlnící se světla, jež se na nebeské klenbě kolébala z jedné strany na druhou, jako by je zahalovala do důvěrně známého pocitu, jejž si nedokázali vysvětlit. Harold a Mary Rose se objali a přitulili se jeden k druhému jako před mnoha lety, opojeni klidem a štěstím, na něž si snad už ani nevzpomínali.

103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268476

PLOVOUCÍ OSTROV

Čas nenápadně ubíhal a nesl pana a paní Grapesovy na vlnách mořských proudů, které je netečně vláčely neznámo kam. Díky téže nevyčerpatelné energii se točil buben a vyráběla elektřina. Většina domácích spotřebičů, osvětlení a zásuvek znovu fungovala, jako by Útes smrti nikdy neopustila. Ze všech těch zlepšení, která s sebou vynález přinesl, tím nevýznamnějším bezpochyby byla voda. Poté, co strávil dlouhé hodiny vysoušením soukolí motoru a spravováním trubice, jež nabírala vodu z moře, se Haroldovi konečně podařilo odsolovač zprovoznit. Předtím, než se vodní nádrž začala plnit, pili Grapesovi jednu sklenici vody za druhou.

Obyčejná voda bez chuti ukojila jejich žízeň a opojila je takovým štěstím, které by jim nepřinesl ani vzácný hroznový likér, jejž bedlivě střežili. Poprvé od pádu domu se mohli osprchovat, a přestože voda nebyla tak teplá, jak by si přáli, díky sladké vodě, která jim stékala po obličeji, a mýdlu, jež odstraňovalo sůl, krev a nečistoty, se mohli alespoň na chvíli cítit jako v běžné domácnosti.

Harold našel své staré brýle. Počet dioptrií mu sice přesně neseděl, ale jeho zrak se zlepšil. Rány na jeho těle se nakonec uzdravily, aniž po sobě zanechaly stopy, pouze na ruce 104 Ukázka elektronické knihy