Page 1

a podle toho s ním budou jednat. To dítě utvrdí v jeho bytostném přesvědčení a stejném způsobu chování. Pocit „nezasloužím si lásku“ se stává tzv. sebenaplňující předpovědí, pokračuje i v dospělosti a projevuje se pracovními nezdary, partnerskými rozchody a chatrným zdravím. Dítě vyrostlo, je z něj dospělý plný hořkosti a hněvu, a proto zažívá nižší úrovně štěstí. Rodiče své děti milují. Proč se k nim tedy chovají tak, jako kdyby je nemilovali? Protože k některým rodičům se tak chovali jejich rodiče, když byli sami dětmi – a k těm se stejným způsobem chovali v dětství jejich rodiče. Dospělí, ke kterým se v dětství rodiče chovali tak, jako kdyby byli špatní a nehodní lásky, v sobě chovají skryté přesvědčení, že děti, které se jim narodí, budou určitě právě takoví zmetci, za jaké pokládají sami sebe. S poškozeným sebevědomím a pocitem nedostatečné osobní hodnoty jsem se potýkal řadu let, dokud mi nedošlo, že jsem se nechal chytit do fantazijního pouta. Byla to ta největší překážka mého štěstí, protože jsem měl hluboko uvnitř pocit, že si nezasloužím být šťastný. Věřil jsem tomu, že si zasloužím problémy a že si zasloužím, aby se mnou ostatní zacházeli přezíravě a hrubě, a kvůli tomu jsem žil v problematickém a krutém světě. Kdykoli jsem se ocitl už jen kousíček od toho, abych prolomil stávající hranici a posunul se trvale do vyšší úrovně štěstí, udělal jsem něco, čím jsem to pokazil, protože mě svazovalo moje přesvědčení, kterého jsem si přitom ani nebyl vědom. Když jsem se dozvěděl o fantazijním poutu, viděl jsem najednou, jak se projevovalo v mém dětství a jak se dál odráželo v mém dospělém životě. Uvědomil jsem si, jak se ke mně můj otec choval v důležitých formativních letech – jak se na mě zlobil a nedával mi najevo, že mě má rád – a jak jsem uvěřil tomu, že si takové zacházení určitě zasloužím. Dnes je můj otec ten nejmilejší a nejlaskavější člověk, jakého znám. Je mu 82 let a když si spolu voláme, pokaždé mi na závěr telefonátu řekne, že mě moc miluje. Posílá mi 103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268361


emaily, ve kterých mi píše, jak je na mě hrdý. Je to nejenom můj otec, ale také opravdový přítel. Je-li tomu tak, proč jsem se tedy potýkal s nedostatečnou sebedůvěrou a pocitem vlastní nedostatečnosti? Protože když jsem byl malý kluk, byl můj otec jiným člověkem, než jakým je dnes. Myslel jsem si o sobě, že jsem špatný člověk – a podle tohoto přesvědčení jsem se choval, a tím se ve svém přesvědčení dál utvrzoval –, a to, co jsem si myslel, se mi tisíckrát potvrdilo v průběhu mého dalšího života. S otcem jsme podrobně mluvili jak o mém dětství, tak také o tom jeho. Jako kluk jsem to neměl jednoduché, ale jeho dětství bylo ve srovnání s tím mým skutečný horor. Tuto knihu jsem mu věnoval, protože to všechno dokázal emočně zpracovat a z týrané duše se stal láskyplným člověkem. Jeho proměna trvala dlouho a byla bolestná, ale dnes je můj otec živoucím důkazem vítězství lásky a vytrvalosti nad nepřízní osudu. Abyste mohli být šťastní, musíte věřit tomu, že si štěstí zasloužíte Na štěstí máte nárok od narození. Je vaším osudem. Je smyslem a účelem vašeho života. Zasloužíte si jak lásku, tak štěstí. Zasloužíte se být šťastní! Před tím je však třeba si uvědomit, že si s sebou životem nosíme falešné přesvědčení, že jsme bezcenní a žádnou trvalou lásku a štěstí si nezasloužíme. Toto přesvědčení je třeba pochopit. Musí nám dojít, že naši rodiče jsou jen lidi – právě tak jako my – a často mívají daleko k ideálu. Jejich neschopnost poskytovat vám ničím nepodmíněnou lásku, jakou si zasloužíte, nevypovídá nic o vás a vaší hodnotě. Viděl jsem, jak někteří lidé při úvahách na toto téma upadají do pasti logiky. Pozor na nástrahy tohoto způsobu uvažování: • Jsem špatný, nezasloužím si lásku. • Počkat! Tak to není! Nejsem špatný, ne že si lásku nezasloužím, jenom rodiče ji pro mě neměli. 104 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268361


• Já nejsem špatný, to oni jsou špatní, protože mě nemilovali! • Oni jsou špatní, jenomže já jsem jejich dítě. • Takže i já musím být špatný, když jsem jejich dítě.

Jakmile porozumíte fantazijnímu poutu, dojde vám, proč s sebou vláčíte mylné přesvědčení o tom, že lásky a štěstí nejste hodni. Nejde přitom o to najít jiného viníka a na toho to shodit. Jestliže místo sebe začnete obviňovat rodiče, vrátí se vám to obloukem zpátky na vaše ramena. Zapomeňte na vinu – tím se vás jen ego pokouší odlákat od transformace. Jen si uvědomte, že si životem pravděpodobně do určité míry nosíte niterné přesvědčení, že nejste dost dobří, a tak vám to váš život zrcadlí a dál tuto představu ve vás posiluje. Změna niterného přesvědčení Teď použijeme sílu slov k tomu, abychom posunuli vaše vnitřní přesvědčení, a přichystali tak pro štěstí úrodnou půdu, v níž by mohlo dobře zakořenit a růst. Pomůžeme vám přehrát záznamy ve vaší mysli, abyste mohli žít jako člověk, který je hoden lásky, což skutečně jste. Podle vědeckých zjištění nám hlavou každý den projde zhruba 70 000 myšlenek. To je omračujících 4375 myšlenek každou hodinu, kdy jste vzhůru, nebo také 72 myšlenek každou minutu! Hlavou vám běží neustálý proud myšlenek a tyto myšlenky odrážejí váš převažující náhled na sebe sama založený na vašem přesvědčení. To, co vidíte v sobě, vidíte odzrcadlené ve vašem světě. Nemůžete změnit všechny své myšlenky, ale můžete změnit celkový ráz vašeho smýšlení. Už jsem psal o tom, jak je důležité utvrzovat sebe i ostatní v tom, že už jste šťastní. „Jsem šťastný“ je příkladné afirmativní prohlášení, které je užitečné si říkat v duchu i nahlas a opakovat si ho co nejčastěji. 105 Ukázka elektronické knihy

Profile for Kosmas-CZ

Šťastný život (Ukázka, strana 99)  

Šťastný život (Ukázka, strana 99)  

Profile for kosmas-cz