den v chaos. Bezbřehá nejistota vyvolává pozoruhodnou slast. Lechtání v konečcích prstů na nohou pokračuje i ve snech, jež se divoce střídají za zavřenými víčky. Jsou tak nestoudné a odmítají učitele opustit, že poprvé v životě zaspí celé dopoledne a nevzbudí ho ani vyzvánění telefonu. Teprve rány na dveře bytu přimějí nahou učitelovu postavu vyjít do chodby. Na krku se mu pohupuje píšťalka. Učitel má žízeň.
Vyznání lásky
Oknem do kabinetu učitele tělocviku výjimečně nesvítí slunce. Dny jsou přidušeny těžkými sněhovými mraky, vzduch se vrství v ledové přísnosti jako olověná vesta, malý radiátor za dveřmi do kabinetu chrastí vysílením. Teplo z něj sálající dosahuje právě tak ke stolu s počítačem, za kterým sedí učitel v nepromokavé větrovce a upřeně zírá na monitor. Dva řádky na bílém elektronickém listu papíru. Na teniskách mu pomalu zasychá bahno smíchané s antukou a zbytky rozbředlého sněhu. Zapomněl si sundat i rukavice, hladká látka se rozpačitě dotýká klávesnice, maže napsané řádky. „Ale kdo dnes člověku v takové situaci pomůže?“ učitel nahlas váhá. Slova se mu vzpírají. Přesto přesně ví, co by měl dopis vyjadřovat. Rozhodně se musí víc soustředit. Ten první byl špatný. I druhý. Proto nedostal odpověď. 96 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268293
„Čekat.“ Černé slovo na bílém papíru vyplivnutém z tiskárny. Dívka přešlápla z jedné bosé nohy na druhou a zapřela se chodidlem o nárt, břichem se přitiskla k pracovní ploše v kuchyni, na níž pomalu hnětla těsto na sušenky. „Tak už chcípni,“ tančí jí slova před očima kolem změklého kousku másla, který ještě nevmáčkla palcem do těstové koule. Chce plakat, ale nepláče. Už jí to ani není líto. Zvykla si. Na televizním stolku v její studentské garsoniéře, jež jí platí rodiče, leží štůsek různě velkých papírů. Dopisy, co dostává od té doby, kdy její nahé tělo na kraji hotelové střechy obletělo všechny domácnosti ve večerním zpravodajství. Elektronická zpovědnice sebevrahů. Tam má své dobře odstřelované místo. Strefují se do ní ze všech stran. Ještě že jejich hlasy neslyší. „Už je mi z ubožáků jako ty nanic,“ opakuje si jeden z mnoha vzkazů dívka s rukama zabořenýma ve žluté, vanilkou vonící hebké hmotě. „Pošlu přesný návod na zaručenou sebevraždu. Je to vyzkoušený,“ vybaví si další věty blikající na monitoru počítače. „Pomůžu Vám. Budu s Vámi v ten těžký okamžik. Jestli chcete. Budu čekat,“ zírá dívka na další dopis před chvílí vytažený z poštovní schránky. Má nalepenou známku, ale opět chybí razítko. Pisatel jej přinesl osobně. Dívka utíká k oknu a iracionálně pátrá po hlavách dole na chodníku. Byl tam. Před ho dinou? Dvěma? Pokládá list na kuchyňskou linku vedle horké97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268293
ho plechu s čerstvě upečenými vanilkovými kolečky. Doprostřed každé sušenky opatrně klade lžičkou oříšek rybízové marmelády. Tento jediný dopis ji skutečně děsí. Ten zdánlivě slušný a neemotivní list papíru jí svírá ledovýma rukama krk. Učitel na dopisy nikdy nebyl. Nepsal je. Jako malý posílal pohledy, když o to byl předem matkou požádán, plnil její přání; trápil se vymýšlením alespoň jedné věty. Co napsat člověku, s nímž si nemá co říct? Dopisní schránka rodí problémy. Kdykoli v ní učitel nahmatal obálku se svým jménem, bylo to tak. Soud. Rozvod. Pokuta. Složenka. Upomínka. Volby. Nevěděl, kolik stojí dopisní známka a jestli se vůbec ještě známky na dopisy a pohledy dávají. Teď pečlivě sliní malý obdélník s rytinou sýkorky a lepí jej na bělostnou obálku. Uvnitř je list papíru s jedním odstavcem. Původně mu připadalo neosobní psát dopisy na počítači, ale svůj kostrbatý rukopis po sobě nedokázal přečíst ani on sám. Neosobnost nebyla volbou, ale nutností. Každým dalším dopisem, na nějž nedostává odpověď, si je učitel jistější. Už mu nedělá takový problém snést slova na řádek, nestojí to tolik sil jako na začátku. Před očima vidí mořskou krajinu a zvonivě duté stromy. Na jazyku ho zalechtá sladká krev ostružin. To by bylo nejkrásnější místo. Mezi všemi a přece sama. Daleko od světa a přímo v jeho břiše. Ale je zima. I tam, na jihu, kde je nejhustší koberec 98 Ukázka elektronické knihy