Campbell3-zlom.qxd21.10.201918:39Stránka97
18 Aidanův byt byl uvnitř přesně tak strašlivý, jak napovídal exteriér. Jediný pokoj s miniaturní kuchyňkou, tak ošuntělý, až se zdál být špinavý. Ale Aidan mi vzal bundu jako gentleman. Na kuchyňské lince vesele bublal kávovar. „Vím, co si myslíš,“ řekl. „Ten byt je jak doupě. Jde ale o to, že tu netrávím moc času. Je to jen místo na přespání. Všechny peníze mám uložené v investicích.“ Investice? Jasně. Tak tomu fakt věřím. „To je rozumné,“ řekla jsem. „A byt je v pohodě.“ Kávovar zapípal. Aidan mi nalil kávu do šálku. Objala jsem hrnek rukama, abych se zahřála, a potom jsem se opatrně napila. Káva byla horká a silná a prsty mi začaly pomalu rozmrzat. Aidan vyhrabal ze skříně čistý ručník, který mi dal kolem ramen. Překvapivě voněl čistotou. Položila jsem hrnek a vysušila si vlasy. „Vypadáš jako utopená krysa,“ poznamenal láskyplně. Ještě jsem nezapomněla na jeho chování v jeskyni. Ale jestli se o mě bude dál takhle starat, možná bych mu mohla odpustit, nebo se na to aspoň dívat jako na něco praštěného. „Taky se tak cítím,“ řekla jsem. „Poslyš, děkuju za kávu, ale teď už opravdu musím jít. Večer jdu na večeři s dcerou a předtím musím na schůzku s právníkem.“ 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268084