1919
a na druhé straně naše vedení, s kterým vedeme nyní boj (totiž vojsko vůbec, ne však krvavý) o zlepšení poměrů ve všech oborech. Domáháme se spravedlivosti, lepšího postavení, neb děly se a dosud dějí hnusné věci jak v politice, ve finančnictví tak ve vedení a vůbec ve všem, na co patříš. A za to nazývají nás bolševiky, za to, že chceme a domáháme se práv a spravedlnosti. Toho jim (v čele s B. Pavlů, kterého všichni nenávidíme) nikdy nezapomeneme. A potom – domů – domů – domů – ozývá se ze všech úst a není žádného východiska. A čí vinou se stalo, že jsme zde uvázli, když byli jsme již na cestě odtud? Opět hnusná politika našich zdejších hlav byla toho příčinou. Smutná dohra toho všeho bude kdysi u nás doma, až všemu příjde se na kloub. Jsme nyní v týlu, Tak aspoň se říká, ale jak jsem poznal, v Rusku a na Sibiři, vůbec týl žádný neexistuje. Vše plá ohněm vojny. Na trati sibiřské samá fronta, mnoho našich částí opět již jsou v poli a kladou oběti – za co? Vždyť vykoupili jsme svou krví, které bohužel bylo tak mnoho třeba, to, co nám nejdražší – vlast. A nyní opět krev a ještě jí mnoho poteče – nazmar… Hrozno pomyslit na budoucnost. Však dost, nechme zoufání a doufejme v lepší budoucnost… Máme zde konečně jaro. Ale jaké? Stromy dosud holé – místy ještě spousty sněhu leží, jen sem tam petrklíč, neb jiný jarní kvítek připomíná nám ta kouzla jara. A než se nadáš, opět zde bude zima, bezkonečná zima. Posílám zároveň i fotografii ještě z loňského roku z Irkutska. Málo místa jsem nechal pro Frantíka – no však on napíše zvláštní dopis. Teď mrzí mne, že tak jsem psal, že tak zoufale dívám se na situaci, však to je vždy, kdy upadám v zádumčivost, což je nyní u mne na denním pořádku. Líbá Vás vřele Váš Miloš.
Tomsk, 21. května 1919 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268066