I. Optimistické a pesimistické alternativy
Komplexní názory na lidský a společenský život a na základní otázky lidské existence se staly součástí různých násilných i nenásilných ideologií, které se zvláště rozvinuly od devatenáctého století. Individualita – individualismus znamená jedince, člověka, lidskou bytost, která má duchovní a fyzické schopnosti a je schopna rozumového, emočního a smyslového poznávacího procesu. Individualismus je morální, společenský, politický a jiný postoj a názor, který vychází z individuality, nezávislosti a duchovní svobody lidské bytosti. Individualismus charakterizuje možnost osobní volby pro prožití života. Protikladem je kolektivismus, který zdůrazňuje úlohu jedince ve společnosti druhých a společenská pravidla. Se vznikem ideologie a reálného kapitalismu, socialismu a komunismu vystoupila úloha jedince a kolektivu do popředí vývoje lidského společenství. Z antropologického hlediska se lidská bytost rodí do nějakého společenství, v nějaké časové jednotce a na nějakém místě a do určitého kolektivu lidí v nějakých životních a hmotných podmínkách. Rodí se do určité rodiny, lidského seskupení, kmene, národa, který má určitý jazyk a kulturu. Společenské podmínky se pak promítají v životě, kde celospolečenské podmínky ovlivňují životní tok v míru, ve válce, a to z osobního i celospolečenského hlediska. Kolektivismus je také označení pro postoj, postupy a ideologie, vycházející z toho, že lidská bytost je součástí nějakého celku (rasy, náboženství, třídy, národa a podobně), kdy zájmy jednotlivce se podřizují zájmu celku. Kolektivismus se ve své totální podobě stal součástí militantních ideologií, které vedly k společenským a katastrofickým válečným krizím ve dvacátém století. Moderní kolektivismy vznikají již v podmínkách zásadních společenských a sociálních proměn a prostupují demokratickou, autoritativní i totalistickou státnost a souvisejí s novým pojetím lidského života a životního stylu a s novými prioritami lidské společnosti. Za ideologii lze považovat ucelený systém idejí, názorů a postojů určitého seskupení lidských bytostí, a to v politické, filozofické, právní a morální komplexnosti ve vztahu k člověku, lidstvu a vesmíru. Ideologie jako program (násilné a nenásilné) přeměny politických poměrů ovládala dvacáté století, postupně však ustupovala v souvislosti s rozvojem občanské státnosti založené na různém stupni demokracie a demokratických mechanismů. Politickou ideologii začal v globalizovaném světě nahrazovat politický pragmatismus 97
Rynes-Paradigma_tisk.indd 97
16.09.2019 16:05:20 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268064