Page 1

I. Optimistické a pesimistické alternativy

Komplexní názory na lidský a společenský život a na základní otázky lidské existence se staly součástí různých násilných i nenásilných ideologií, které se zvláště rozvinuly od devatenáctého století. Individualita – individualismus znamená jedince, člověka, lidskou bytost, která má duchovní a fyzické schopnosti a je schopna rozumového, emočního a smyslového poznávacího procesu. Individualismus je morální, společenský, politický a jiný postoj a názor, který vychází z individuality, nezávislosti a duchovní svobody lidské bytosti. Individualismus charakterizuje možnost osobní volby pro prožití života. Protikladem je kolektivismus, který zdůrazňuje úlohu jedince ve společnosti druhých a společenská pravidla. Se vznikem ideologie a reálného kapitalismu, socialismu a komunismu vystoupila úloha jedince a kolektivu do popředí vývoje lidského společenství. Z antropologického hlediska se lidská bytost rodí do nějakého společenství, v nějaké časové jednotce a na nějakém místě a do určitého kolektivu lidí v nějakých životních a hmotných podmínkách. Rodí se do určité rodiny, lidského seskupení, kmene, národa, který má určitý jazyk a kulturu. Společenské podmínky se pak promítají v životě, kde celospolečenské podmínky ovlivňují životní tok v míru, ve válce, a to z osobního i celospolečenského hlediska. Kolektivismus je také označení pro postoj, postupy a ideologie, vycházející z toho, že lidská bytost je součástí nějakého celku (rasy, náboženství, třídy, národa a podobně), kdy zájmy jednotlivce se podřizují zájmu celku. Kolektivismus se ve své totální podobě stal součástí militantních ideologií, které vedly k společenským a katastrofickým válečným krizím ve dvacátém století. Moderní kolektivismy vznikají již v podmínkách zásadních společenských a sociálních proměn a prostupují demokratickou, autoritativní i totalistickou státnost a souvisejí s novým pojetím lidského života a životního stylu a s novými prioritami lidské společnosti. Za ideologii lze považovat ucelený systém idejí, názorů a postojů určitého seskupení lidských bytostí, a to v politické, filozofické, právní a morální komplexnosti ve vztahu k člověku, lidstvu a vesmíru. Ideologie jako program (násilné a nenásilné) přeměny politických poměrů ovládala dvacáté století, postupně však ustupovala v souvislosti s rozvojem občanské státnosti založené na různém stupni demokracie a demokratických mechanismů. Politickou ideologii začal v globalizovaném světě nahrazovat politický pragmatismus 97

Rynes-Paradigma_tisk.indd 97

16.09.2019 16:05:20 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268064


Václav Ryneš: Paradigma a vize lidské společnosti

supervelmocí a nadnárodní koncentrace finančního kapitálu a účelová mocenská hlediska.

Vlastnictví a vlastnické vztahy Vlastnictví a vlastnické vztahy jsou jednou velmi komplikovanou oblastí lidského společenství, které se proplétají lidskými dějinami v různé formě civilizace a vyjadřují poměr lidských bytostí k duchovním a fyzickým hodnotám lidské činnosti; nezanikají, ale mění svou hodnotu a význam v lidském společenství. Ve vývoji lidského společenství je vlastnické právo považováno za jedno ze základních práv a je zařazeno do Lidských základních práv a svobod. Vlastnické právo je zařazeno mezi práva omezená a jsou stanoveny hranice jeho výkonu. Je spojeno s právem věci držet, užívat a nakládat s nimi. S vlastnictvím jsou rovněž spojeny různé povinnosti a omezení a s majetkem se nesmí zacházet tak, aby ohrožoval oprávněné nebo jiné zájmy a veřejný zájem. Dějiny vlastnictví jsou i dějinami lidských válek a vlastnické vztahy v dějinách lidstva vyjadřují hospodářskou a sociální nerovnost mezi lidskými bytostmi, ale i nerovné politické, hospodářské a sociální postavení lidských bytostí v civilizačním vývoji lidstva. Majetková nerovnost vyúsťuje v mocenskou a politickou nerovnost. Politická a mocenská nerovnost pak v nerovnost majetkovou a sociální. Ve všech formách lidské civilizace se vždy vytvářela nějaká mocenská elita, ve které se propojovaly majetkové a mocenské prvky, a která byla vládnoucí mocí v různých druzích státního uspořádání. V globalizované lidské společnosti vznikla celosvětová elita, která ovládá vlastnictví na planetě, a ostatní lidstvo se diametrálně liší životní úrovní a sociálními jistotami. Na druhé straně přes 90 % lidské populace má jiné sociální podmínky a jiné společenské možnosti než horních 10 % ekonomické a politické elity, která se vytváří a vytvořila bez ohledu na hranice států a svým životním stylem se oddělila od ostatního obyvatelstva. Koncentrace vlastnictví jedněmi a společenská a pracovní nejistota druhých (lokální i globální) může kdykoliv přerůst v krizové a katastrofické společenské jevy. Vlastnické a majetkové vztahy se vyvíjely i v souladu se vznikem jednotlivých profesí (s rozvojem zemědělství, obchodu, průmyslu), ale i s rozvojem, sociálního postavení jednotlivých vrstev obyvatelstva v různých státních 98

Rynes-Paradigma_tisk.indd 98

16.09.2019 16:05:20 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268064


I. Optimistické a pesimistické alternativy

útvarech. V lidském společenství vznikla sociální rozvrstvení na venkovské a městské obyvatelstvo, na otroky a otrokáře, na svobodné a nesvobodné občany, na držitele pozemků, na šlechtu, měšťany a rolníky, na třídy, kasty, na pracující a nepracující a podobně. Dějinným jevem, který je spojen s lidskými dějinami, je politická, hospodářská a sociální nerovnost na základě vlastnických vztahů. V rámci evropské a americké civilizace nastal určitý zlom vstupem křesťanství do lidského společenství, které přineslo rovnost lidské bytosti před Bohem, a z něhož vyplynula i rovnost lidských bytostí navzájem. Lidské dějiny se tak posunuly k hledání spravedlivého lidského uspořádání, kdy rovnost předpokládala i rovnost ve vlastnictví ve prospěch druhých. Dějiny jsou plné pokusů a vizí na náboženské a později občanské platformě o nápravu lidských poměrů a vlastnictví a vlastnických vztahů. Zároveň však dochází k stálé větší koncentraci moci a vlastnictví a na druhé straně k šířícímu se odporu jednotlivých vrstev obyvatelstva v sociálních bouřích lokálního i globálního charakteru, které vedly k teoriím násilných změn politických, vlastnických a sociálních poměrů a ke vzniku teorie třídní a beztřídní společnosti, k lidské a mezilidské solidaritě a až k vizi sociální státnosti. V dějinách dochází k proměně vztahů mezi osobním, soukromým, družstevním vlastnictvím, které mají proměnný charakter s rozvojem a pokrokem. Vznikla demokratická státnost na základě tržních hospodářských vztahů s prioritou soukromých vlastnických vztahů, do nichž pozvolna začínají vstupovat prvky sociální státnosti. Lidsky nespravedlivý kapitalismus – svět vykořisťovaných a vykořisťovatelů – a svět socialismu a státního vlastnictví se proměňuje a začal hledat formy sociálního státu, který by zaručil životní úroveň a sociální jistoty občanům. V lidské civilizaci zaniklo otrokářství, zanikl feudalismus a postupně zanikají i kapitalismus i socialismus a s nimi se asi budou měnit i vlastnické vztahy – další existence lidské bytosti a lidstva na planetě to budou vyžadovat.

Vlastnictví a životní zdroje Od individuálního vlastnictví až k státnímu vlastnictví dospělo lidstvo do stádia, kdy životní úroveň a sociální jistoty se stávají prioritou pro lidské bytosti a další existenci na planetě Zemi. Potrava, vzduch, voda a životní prostředí jsou potřebné pro všechny, kteří mají dýchací organismus a žaludky – bez 99

Rynes-Paradigma_tisk.indd 99

Ukázka elektronické knihy

16.09.2019 16:05:20

Profile for Kosmas-CZ

Paradigma a vize lidské společnosti (Ukázka, strana 99)  

Paradigma a vize lidské společnosti (Ukázka, strana 99)  

Profile for kosmas-cz