hlášení místního rozhlasu. Venku je hezky, a tak je otevřeným oknem slyšet každé slovo. „Haló, haló, oznamujeme všem občanům, že tuto sobotu přijede k nám do vsi pouť,“ ozývá se zvenku. „Hurá, hurá!“ křičí obě dvojčata. To bude paráda. Svezou se na kolotoči, vyzkouší nafukovací hrad a možná si troufnou i do bludiště. Loni se tam děti neodvážily, ale to jim bylo teprve pět. Pět let a šest let, to je u dětí velký rozdíl. Maminka se tváří, jako by dostala nápad. Plánuje, že půjde s Julčou na labutě. Zkusí vyjet co nejvýš, aby natrénovala pohled z výšky. Třeba ji ten strach přeci jen přejde… Nepřešel. Mamince se třesou kolena už při nastupování do bílé labutě. Všude vyhrávají nahlas písničky, jedna přes druhou, ale nikomu to nevadí. Co by to taky bylo za pouť? Bez muziky? Julča s Nanynkou usedají společně na jednu sedačku, hned vedle maminky. Pan Labuťák vybírá penízky a už to jede, už to frčí. Jůlinka zvedá páku, jak jen to jde, takže jsou za chvíli výš než všechny střechy. Z protější labutě mává tatínek i Matěj s medvědem, ale to maminka nevidí. Nevidí to ani panenka. Obě totiž mají pevně zavřené oči.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267955