voliči si nepřejí, aby se jim nějací přístavní spratci honili kolem domů. Je jistě správné a záslužné vzdělávat chudinu, ale instituce, jako je tahle, by měly zůstat v místě, které jim náleží. V tomto případě v docích.“ S lidmi, jako byl pan Peabody, už měla Sylvia zkušenosti. S ledovým klidem mu pohlédla do očí a nakrčila čelo. „Opravdu? Povězte mi, spadá opatství do vašeho okrsku?“ Peabody se samolibým uspokojením přikývl. „Samozřejmě. Opatství a všechny okolní ulice.“ „V tom případě mě překvapuje, že jste si nepovšiml, že tento dům patří opatství. Škola by zde nemohla být, pokud by nám opatství dům nepronajalo.“ Peabody zamžoural a vzápětí vyhrkl: „Nepochybně převor vůbec neví, jaké škole dům pronajal.“ Peabody upřel na Sylvii obviňující pohled. „Buďte si jistá, že ho na to neprodleně upozorním, a vy i ta vaše škola okamžitě poletíte.“ Sylvia udělala několik kroků a Peabody, aby ji nespustil z očí, se za ní musel otočit směrem ke dveřím. „Jak chcete, pane, rozhodně si promluvte s převorem Robertem, ale ujišťuji vás, že velice dobře ví, o jakou školu se jedná. Šel dokonce tak daleko, že nám nabídl služby lékaře opatství, kdyby jich bylo zapotřebí.“ Zvolna mířila ke dveřím a táhla nesnesitelného Peabodyho za sebou. „Sama za sebe musím říct, že bych se neodvážila jít za převorem Robertem s prosbou o pronájem budovy, aniž bych ho předem nepřesvědčila o našich dobrých úmyslech.“ Peabody se zarazil a zatvářil se ustaraně. „Já… Ach, ano. Rozumím vám.“ Ale pak se vzpamatoval a napřímil se. „Přesto ale, řečeno světsky, nelze 96 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267694
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.