před chvílí prchal jako zběsilý, hnán ryzím instinktem. Edith, ač stále rozesmátá, tu změnu ucítila a trochu se od něj odtáhla. Senlin jí věnoval tenký, uznalý úsměv. Jejich úleva však netrvala dlouho. K oběma přistoupila ozbrojená jednotka a zadržela je. Strážní je uchopili za paže nad lokty a vedli je vpřed. Oba byli tak překvapení, že šli strnule jako marionety. Byl to ponižující pochod. Po asi dvou tuctech kroků zdánlivě nekonečnou chodbou stanuli přede dveřmi pozoruhodnými jen tím, že byly neoznačené. Strážní je postrčili dovnitř do další chodby, přerušované mnoha nepřehlednými zatáčkami. Jakmile se dveře bez písmena zabouchly, kakofonie doléhající sem zvenku utichla. Ticho brzy přerušila Edith. Začala si stěžovat, že byla zavřená na jevišti s maniakem a že unikla jen o vlásek. Někdo musí za tak hrubou chybu pykat! Edith houkla, ať ji okamžitě pustí, a zkusmo trhla rukou. Její eskorta ji však stiskla o to pevněji. Přes její stále zlostnější protesty jim nikdo nevysvětlil, proč byli tak promptně odvedeni z prostor Kabaretu. Vlastně k nim nikdo nepromluvil ani slovo. Strážní se nechovali vyloženě neurvale, ale jejich přísné mlčení bylo znepokojivé. Senlin si vzpomněl na Gollovo varování před tresty, které se vyměřují v Kabaretu — cejchování a vydloubávání očí. Nedokázal si však představit, jak by takové brutální praktiky zapadaly do prostředí škrobených bavlněných uniforem, kartáčovaných koberců a dobře osvětlených chodeb. Torturu zde zajisté podstupovali jen obzvlášť nebezpeční zločinci. Kdežto oni, připomínal si Senlin neustále, se přece nedopustili ničeho špatného. Škoda že s sebou neměl peníze. Třeba by jejich zachránce přivítal nějakou odměnu. Ačkoli jak by jeho sluha mohl očekávat spropitné, když mu na začátku zabavil všechny svršky? Chodby, jimiž procházeli, byly zajímavé pouze nespočtem výklenků a místnůstek po stranách. Senlin do těch zšeřelých koutů cestou zvědavě nahlížel a viděl mladé muže a ženy v tmavo-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267567